Cíle a charakteristika studijního oboru
Studijní obor se zaměřuje na problematiku aplikované lingvistiky pedagogického zaměření v celé její tematické šíři, tedy na všechna témata spojená s jazykovou vzdělávací politikou (různých jejích aspektů) a její implementace v praxi – až po různé dílčí aspekty její konkrétní realizace ve školní výuce.
Charakteristika předkládajícího pracoviště
Realizaci studijního oboru Didaktika konkrétního jazyka zajišťují společně různá filologická pracoviště Filozofické fakulty UK, včetně specializovaných pracovišť (Ústav lingvistiky, Fonetický ústav, Ústav českého národního korpusu aj.), pedagogicko-psychologická pracoviště (Katedra pedagogiky, Katedra psychologie), pracoviště zajišťující výuku filosofie (Ústav filosofie a religionistiky) a pracoviště zajišťující výuku cizích jazyků (Jazykové centrum).
Díky tomu je tento obor je schopen pokrýt prakticky všechny oblasti významné pro studium jazykové vzdělávací politiky a její implementace v praxe, až po konkrétní praktickou výuku v jazykové třídě. Z hlediska filologického výzkumu zaujímá Filozofická fakulta špičkovou pozici v národním měřítko a významné pozice i v měřítku mezinárodním; cílevědomě rozvíjí rovněž obory jazykové didaktiky v různým konkrétních filologiích. Disponuje významnou badatelskou i pedagogickou tradicí a dává studentům výjimečnou příležitost podílet se na špičkových výzkumech v oboru a zapojit se do mezinárodních badatelských sítí.
Základní cíle studia/Profil absolventa
Absolvent doktorského studia oboru Didaktika konkrétního jazyka
Uplatnění absolventa v praxi, resp. charakteristika profesí a institucí, kde je možné uplatnit získané vzdělání
Absolvent se může uplatnit v rozmanitých vědeckovýzkumných a vzdělávacích institucích na národní i mezinárodní úrovni, zejména na vyšších a vysokých školách, v akademických a rezortních ústavech, dále ve státní správě na všech úrovních a rovněž v nadnárodních institucích, v nakladatelské a editorské činnosti, v expertní činnosti při posuzování jazykové vzdělávací politiky a praxe, v neziskových organizacích a soukromých firmách činných v oblasti jazykového vzdělávání atd.
Vstupní požadavky
Uchazeč musí být absolventem (navazujícího) magisterského studia; musí prokázat schopnost samostatné vědecké práce ve zvolené specializaci, aktivně projevený zájem o daný obor, dobrou orientaci v oboru a v odborné literatuře minimálně na úrovni odpovídající absolvování (navazujícího) magisterského studia relevantního studijního oboru.
Výhodou je prokázaná odborná praxe a publikační činnost.
Uchazeč předkládá současně s přihláškou návrh projektu doktorské disertační práce. Projekt by měl obsahovat určení tématu, shrnutí dosavadního zkoumání daného tématu, stanovení výzkumného cíle a rozvahu o metodách jeho dosažení, výběrovou bibliografii k plánovanému výzkumu.
Vedle toho předkládá seznam prostudované odborné literatury, případně seznam vlastních publikovaných prací.
Během přijímací zkoušky se vede odborná rozprava, v níž se prověřuje kvalita plánovaného disertačního projektu a schopnost uchazeče tento projekt realizovat, včetně jeho motivace, orientace uchazeče ve zvolené tematické oblasti a jeho znalost relevantní odborné literatury.
Studijní předměty
Doktorský studijní program v oboru Český jazyk se realizuje formou individuálního studijního plánu, směřujícího k rozvíjení badatelských kompetencí studenta v oblasti aplikované lingvistiky pedagogického zaměření a k vytvoření disertační práce na úrovni odpovídající standardům vědecké práce v oboru.
Studijní plán:
Individuální studijní plán je po vypracování schválen studentem, školitelem a předsedou oborové rady, každý rok je zpracovávána písemná zpráva o plnění studijních povinností studentem a o jeho dalších oborově relevantních aktivitách s vyjádřením, zda může student postoupit do dalšího ročníku, případně určením podmínek v případech, kdy je postup do dalšího ročníku nějak podmíněn.
Rozsah a struktura ověřování průběžných studijních výsledků:
Součástí studijního plánu je:
Filozofie
Atest z filosofie si klade za cíl prověřit, zda je student schopen překročit hranice vlastního oboru a pohlédnout na konkrétní oborovou problematiku z obecnější perspektivy. Předmět je zajišťován Ústavem filosofie a religionistiky. Studenti v rámci předmětu vypracují a předloží písemnou práci na téma, které si volí v dohodě s příslušným pracovníkem ÚFAR a se svým školitelem; téma se může týkat dějin filosofie, systematické filosofie i filosofie náboženství.
Oborový teoreticko-metodologický seminář
Student má možnost zúčastnit se přednášek a seminářů pořádaných pro studenty doktorského studia na konkrétní filologii, která odpovídá jazyku, jehož se jeho disertační práce týká.
Zvolí si v dohodě se svým školitelem teoretické nebo metodologické téma spojené s projektem své disertace a předloží na toto téma se schválením školitele písemnou práci v minimálním rozsahu 15 normostran. Práce je podkladem odborné rozpravy před komisí složenou ze školitele a minimálně jednoho dalšího člena oborové rady. Na základě posouzení práce a rozpravy o ní rozhodne komise o udělení atestace studentovi.
Oborový teoreticko-metodologický seminář mohou studenti v rámci ISP volit jako alternativu k předmětu Filozofie.
Zkouška z cizího jazyka
Tuto zkoušku organizuje Jazykové centrum FF UK. Zkouška z cizího jazyka v doktorském studiu ověřuje jazykové kompetence doktoranda/doktorandky. Obsahem zkoušky je prezentace odborného záměru doktorské práce (případně práce magisterské nebo jiného rozsáhlejšího vědeckého úkolu), odborné literatury prostudované ke zkoušce a výklad vybraných odborných pojmů. Doktorand/doktorandka prokazuje schopnost přiměřených stylistických a gramaticko-lexikálních formulací spojených s prezentací, diskusí, formulováním vlastních názorů, myšlenek a hodnotících stanovisek, pohotovou a adekvátní reakcí v rámci pohovoru s examinátory.
Zkouška z lingvistické bohemistiky (pro nebohemisty)
Předmět zajišťuje ÚČJTK; zkouška spočívá v komplexní lingvistické analýze dvou novočeských textů před dvoučlennou komisí, v níž je zastoupen školitel a oborový bohemista pověřený oborovou radou.
Oborová zkouška
V oborové zkoušce má student prokázat, že v náležité míře ovládá dílčí oblast aplikované lingvistiky, k níž se vztahuje téma disertační práce, kterou připravuje. Jde např. o osvojování jazyka, vývoj narace u dětí určitého věkového stupně, projevy transferu u vybrané skupiny mluvčích, účinnost některých výukových postupů, využití korpusu v jazykovém vyučování a mnoho tematických okruhů dalších. Zaměření oborové zkoušky stanoví školitel na základě zaměření připravované disertační práce a schvaluje jej oborová rada.
Oborová zkouška je ústní a skládá se před komisí, kterou tvoří vedle školitele minimálně jeden člen oborové rady. Student ke zkoušce předkládá seznam prostudované odborné literatury.
Konzultace se školitelem
Konzultace se školitelem umožňují doktorandovi získávat od školitele pravidelné metodické vedení a zpětnou vazbu, školiteli umožňují průběžně práci studenta sledovat a podle potřeby mu dávat podněty pro další pokračování. Jejich frekvence závisí na dohodě mezi školitelem a studentem.
Rozpracované teze disertační práce
Rozpracované teze budou zahrnovat: přesné určení tématu, hlavní pojmy, domácí i zahraniční odbornou literaturu, na niž autor reaguje, cíle, hlavní otázky, hypotézy, zvolený postup, metodologii, prameny, očekávaná rizika a návrhy, jak jim čelit, předpokládané/očekávané výsledky, možnosti jejich využití/jejich význam badatelský i aplikační, předpokládanou strukturu práce, event. jiné potřebné údaje, přílohy a časový harmonogram dalšího postupu. Rozpracované teze disertační práce mají ukázat, že student již splnil převážnou část úkolů na přípravě disertační práce a že je schopen v dalších letech úspěšně v práci na disertaci pokračovat.
Teze mohou mít heslovou strukturu nebo formu souvislého textu (podle dohody studenta se školitelem).
Předpokládaný rozsah: 7–15 normostran.
Disertační práce
Disertační práce má minimální rozsah 150 normostran autorského textu. Jako přílohu je nezbytné uvést seznam pramenů, které byly při práci využity nebo na něž se v práci odkazuje; použité citace a odkazy musejí být v souladu s platnou bibliografickou normou.
Disertační práce ověřuje nejen předpoklady k samostatné a tvůrčí práci, ale musí přinášet nové vědecké poznatky či obsahovat vlastní interpretace zkoumaných jevů. Témata disertačních prací jsou volena s ohledem na vyžadovaný individuální charakter doktorského studia, na specializaci školitelů a na (reálné) možnosti získat pro výzkum potřebná data a analytické nástroje.
Témata mohou být generována z níže uvedených oblastí, případně si uchazeč může zvolit i téma zcela nezávisle na této nabídce, příp. vycházející z dosavadní vědecko-výzkumné činnosti uchazeče, potenciálního školitele či jeho domovského pracoviště.
Státní doktorská zkouška
Státní doktorská zkouška je ústní a skládá se ze tří složek:
Oblasti, z nichž může být generován návrh projektu disertační práce:
Uchazeč o studium si téma volí podle svého zájmu, může volit i z jiných než zde uvedených tematických okruhů.
Doporučuje se při volbě téma a zpracovávání projektu konzultovat s příslušným členem oborové rady a/nebo s potenciálním školitelem.