Program jarního běhu 2013

Kruh přátel českého jazyka upřímně zve všechny své příznivce i nové zájemce o problémy a taje českého jazyka na přednášky jarního běhu roku 2013.

(1) 27. 2. Daniela IWASHITA (Praha): Dílo v dopisech a dopisy v díle Jakuba Demla
Nepublikovaných dopisů Jakuba Demla (1878–1961) se v archivech i soukromých sbírkách dochovalo několik tisíc. Zároveň je dopis podstatným útvarem básníkova díla. Většinu „deníkových“ knih, které vydával od roku 1912 (Rosničku, Pro budoucí poutníky a poutnice, Domů, převážnou část Šlépějí a dalších) zkomponoval z autentických dopisů. Jiné, například Zapomenuté světlo (1934), zase jako dopis stylizoval. V první části přednášky poukážu na dopis jako na stavební prvek i výstavbový princip básníkových knih, v druhé se zaměřím na početnou rukopisnou korespondenci, která zůstala mimo knižní dílo. Shrnu některé poznatky a nálezy, k nimž došli účastníci edičního semináře, který se v Ústavu české literatury a literární vědy FF UK v letech 2007–2011 pokoušel soustavněji soustředit, přepisovat a edičně zpracovávat básníkovy dopisy z prvního tvůrčího období (do roku 1917). Představím některé jejich edice, jež vyšly ve sborníku LA PNP 43/2011(KOMU svěřiti tento list?) nebo knižně v řadě Korespondence Jakuba Demla v nakladatelství Dauphin. Na základě těchto edic se v závěru vrátím k básníkovu dílu a k otázce, jak je básníkovy dopisy zpětně osvětlují. 

(2) 6. 3. Jasňa PACOVSKÁ (ÚČJTK FF UK, Praha): Didaktika mateřského jazyka (z hlediska kognitivní lingvistiky)
- Poznávací funkce jazyka a její výchovný potenciál
- Sdělovací vs. poznávací funkce jazyka z hlediska současné výuky češtiny
- Příklady tematizace poznávací funkce jazyka na konkrétních textech 

(3) 13. 3. Dana KUTÁLKOVÁ (Nemocnice Na Homolce, Praha): Současný stav a tendence ovládání mateřského jazyka u předškolních dětí
Změny v řeči předškolních dětí:

• Slovní zásoba – změny v kvantitě i kvalitě – pasivní a aktivní slovní zásoba
• Vyjadřovací pohotovost – pochopení a vyprávění příběhu, formulace vlastních myšlenek
• Výslovnost – norma podle věku a realita

Příčiny změn:

• Změny ve způsobu života – výchovný styl, důraz na komplexní rozvoj bez ohledu na zájmy dítěte, dvoj- a vícejazyčnost přirozená a umělá, média
• Změny ve smyslovém vnímání – reflexní zatěžování a ochranný útlum, nedostatky v oblasti akustické a optické pozornosti a paměti, důsledky pro vývoj dítěte obecně (pozornost a soustředění) a pro vývoj řeči zvlášť
• Důsledky nezralosti CNS pro vývoj řeči, hlediska odkladu školní docházky
• Změny v pohybové obratnosti a důsledky pro řeč

Řešení:

• Základní výchovné principy – mantinely a pocit jistoty, metoda volby, metoda malých kroků. Korekce pomocí pozitivního programování.
• Cílený rozvoj smyslového vnímání, zejména sluch a zrak jako základ pro napodobování = nejúčinnější způsob rozvoje řeči. Pravolevá orientace
• Cílený rozvoj motoriky hrubé i jemné (výslovnost, kresba)
• Cílená podpora pozornosti a soustředění (vhodné hry), práce s chybou

Závěr: základním principem je cílený rozvoj schopností, které umožní postupné a kvalitní osvojování dovedností

(4) 20. 3. Martina ŠMEJKALOVÁ (KČJ PedF UK, Praha): Fond pozůstalosti prof. Šmilauera v LA PNP v Praze
V Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze je uloženo 79 archivních kartonů a 32 kartotéčních krabic nezpracované pozůstalosti Vladimíra Šmilauera. Obsahují korespondenci, podávající svébytné svědectví o vývoji české filologie i o Šmilauerově osobním životě, a dokumenty vztahující se k různým oblastem odborné práce Vladimíra Šmilauera. V přednášce bude načrtnuta charakteristika tohoto archivního fondu a budou představeny nejzajímavější archiválie.

(5) 27. 3. Petr POTŮČEK (České překladatelské oddělení EP, Lucemburk): Cicero a spisovná čeština
Náš jazyk je dědictvím, které jen těžko lze vnímat mimo souřadnice staletých, ba tisíciletých kulturních vazeb a inspirací, stejně jako lze pro mnohé jeho rysy lehce nalézt paralely a analogie v různých vývojových etapách jiných jazyků. Inspirací, kterou si tato přednáška z bohaté škály možností volí, je antická koncepce umění společensky funkčním a účinným způsobem pracovat s jazykem. Chce nabídnout netradiční pohled na tradiční, klasické pojímání hodnot v jazyce, esejistické zamyšlení o propojování věků, ztrátě paměti a objevování objeveného, a ze zvolené perspektivy i o nadějích, které vkládáme, ať již oprávněně, či neoprávněně, do konceptu spisovnosti, jak jsme jej zdědili a jak jej dotváříme a uzpůsobujeme potřebám dneška.

(6) 3. 4. Jaroslav DAVID (KČJ FF OU, Ostrava): Klíčová slova a jejich využití v analýze textu
Přednáška se zabývá tématem tzv. klíčových slov (key words) a jejich vymezení v různých přístupech k textu (historie, historická sémantika, textová analýza, kvantitativní lingvistika). Upozorňuje na terminologickou nekompatibilitu odlišných lingvistických přístupů a vágní nakládání s termínem. Na pozadí zahraniční literatury představuje české práce, které pracovaly s termínem „klíčové slovo / klíčová slova“ nebo z jejich analýzy vycházely. Na materiálu vybraných novočeských i staročeských textů (staročeské satiry) se pokouší upozornit na možnosti i limity využití klíčových slov jako nástroje sledování sémantiky vybraných výrazů a tematiky textu.

(7) 10. 4. - Daniela ČADKOVÁ (Filosofický ústav AV ČR, Praha): Vrchlického Hippodamie a její dobový ohlas
Trilogie Hippodamie (prem. 1890/1891) zaujímá v dramatické tvorbě Jaroslava Vrchlického zvláštní postavení: jednak pro svůj rozsah tří celovečerních dramat (I. Námluvy Pelopovy, II. Smír Tantalův, III. Smrt Hippodamie), jednak pro své spojení s melodramatickou hudbou Zdeňka Fibicha. Tento scénický melodram se stal bezesporu nejznámější a nejúspěšnější Vrchlického tragédií a je uváděn na našich scénách dodnes. V přednášce představíme Vrchlického dramatické dílo v kontextu prvních let provozu Národního divadla (otevřeno 1883) a upozorníme na to, jak Vrchlický v Hippodamii pracuje s řeckým mýtem a s postupy antické tragédie. Především se však zaměříme na dobovou recepci této „antické“ trilogie.

(8) 17. 4. Jana DRENGUBÁKOVÁ (Česká biblická společnost, Praha): Jazykový obraz rodiny v textech evangelií
Kognitivní lingvistika zdůrazňuje určující roli metafory ve strukturaci lidského myšlení a jazyka i nutnost přihlížet při interpretaci textů ke specifickým rysům různých kultur a jazykových společenství. Cílem přednášky bude teoreticky i prakticky ukázat, že zohlednění právě těchto aspektů jazyka je velmi důležité i pro interpretaci biblických textů. V teoretickém úvodu se budeme zabývat různými typy metaforických struktur (metafora v kognitivnělingvistickém pojetí, metafora v biblickém textu) i obecnou charakteristikou biblického kánonu (vznik evangelií a problematika jejich překladu, literárnost spisů, kritika mýtu, podobenství). Hlavní, praktická část přednášky pak bude zaměřena na analýzu konkrétních evangelijních úryvků, které se vztahují k pojmu rodina. Budeme se věnovat evangelijním úryvkům o založení a rozpadu rodiny, úryvkům o dětech (potomcích), příbuzenských vztazích a rodových kořenech.

(9) 24. 4. Jan VOLÍN – Radek SKARNITZL (FÚ FF UK, Praha): Fonetická „nepolapitelnost“ slovního přízvuku v češtině
Mluvnické popisy českého slovního přízvuku obvykle nesignalizují žádné potíže. Hovoří se o přízvuku silovém na první slabice slova. Řada slov se však sdružuje do mluvních taktů s jinými a přízvuk ztrácejí. Ještě větší komplikací jsou pak samotné akustické koreláty přízvuku: často uváděná silovost není přímo měřitelná a jí nejbližší kvantifikovatelné veličiny jako intenzita nebo hladina zvuku fungují pouze v projevech příznakových, např. při hlasité recitaci, vzrušeném projevu či skandování. Přízvučnou slabiku jsme přesto schopni identifikovat, a to pomocí vodítek melodických, spektrálních a snad i časových. V přednášce budou kromě shrnutí dřívějšího výzkumu prezentovány i výsledky nejnovějších studií.

(10) 15. 5. Jakub NOVOSAD – Lukáš NOVOSAD (Městské kulturní středisko, Sobotka): Šrámkova Sobotka včera, dnes a zítra
Šrámkova Sobotka se letos v červenci koná už po šestapadesáté. Přednáška o historii, současnosti i budoucnosti tohoto „festivalu českého jazyka, řeči a literatury“ ho chce přiblížit jako fenomén, který zůstal natrvalo v životě mnoha svých příznivců různých generací. Vstupy těch, kdo Šrámkovu Sobotku připravovali či dosud připravují, se budou věnovat tématům, jako jsou sobotecké dílny (už nejen recitační a divadelní – a určené nejen studentům), bohemistické přednášky, divadelní představení, literární čtení, výstavy a koncerty, „sobotecký lehce avantgardní věstník“ Splav!; stranou nezůstanou ani genius loci, zajímavé osobnosti spojené se Sobotkou a specifická atmosféra festivalu. Přiblížen bude zejména program letošního ročníku, jehož ústřední téma zní: „Xmíchu!“ Smích, humor a komika v jazyce a literatuře.

Přednášky se konají vždy od 18.00 hodin v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Bližší informace o činnosti KPČJ před přednáškou nebo u tajemníka Kruhu: Ing. Vladimír Šmilauer, tel. 233 354 335, e-mail.

Program ke stažení ve formátu doc najdete zde.