Informace o doktorském oboru ČJ

Informace o doktorském oboru Český jazyk

 

Cíle a charakteristika studijního oboru

Studijní obor se zaměřuje na problematiku jazykovědné bohemistiky v celé její tematické šíři, jsou respektovány jak otázky současného českého jazyka, tak jazykový vývoj. Z teoretických oblastí je zastoupena gramatika a stylistika češtiny, lingvistická pragmatika, textová lingvistika, psycholingvistika, sociolingvistika s dialektologií, z aplikací jde především o studium češtiny českých neslyšících. Doktorské studium je zaměřeno na prohloubení metodologie a teorie oboru a na získání odborných znalostí, které jsou potřebné k napsání doktorské disertační práce i pro budoucí vědeckou tvůrčí činnost v oboru.

Charakteristika předkládajícího pracoviště – Ústavu českého jazyka a teorie komunikace

Ústav českého jazyka a teorie komunikace (ÚČJTK) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je významným centrem výuky a výzkumu v oblasti jazykovědné bohemistiky, které má více než dvousetletou tradici. ÚČJTK zajišťuje spolu s Ústavem české literatury a literární vědy výuku v oboru český jazyk a literatura; vedle toho se na tomto pracovišti od roku 1998 realizuje speciální nový obor čeština v komunikaci neslyšících. Pedagogické působení členů ÚČJTK pokrývá celou oblast jazykovědné bohemistiky (synchronní i diachronní bohemistika ze strukturního a funkčního hlediska, stylistika, teorie textu a komunikace, kognitivní lingvistika, pedagogická lingvistika a didaktika jazyka atd.). Také ve vědeckovýzkumné činnosti se členové ÚČJTK zabývají celým spektrem problematiky jazykovědné bohemistiky. Pracoviště je zapojeno do výzkumu v rámci výzkumných záměrů MŠMT ČR, členové ÚČJTK jsou řešiteli, resp. spoluřešiteli grantů GAČR a dále řešiteli grantů udělených dalšími institucemi (MK ČR) a rozvojových projektů MŠMT ČR. ÚČJTK rovněž představuje centrum světové vysokoškolské bohemistiky (spolu s Ústavem bohemistických studií FF UK). Slouží zahraničním bohemistickým pracovištím jako zdroj konzultací, přijímá a školí zahraniční doktorandy, jeho pracovníci oponují zahraniční bohemistické práce a účastní se zahraničních obhajob disertací a habilitačních řízení.

Základní cíle studia:

•    hluboké poznání problematiky zvolené disciplíny v rámci jazykovědné bohemistiky
•    přehled o celku jazykovědné bohemistiky, důkladné osvojení si souvislostí mezi jejími složkami
•    důkladné osvojení jazykovědné metodologie
•    realizace vědeckovýzkumných aktivit (publikace, konference, grantové projekty, stáže)
•    prokázání schopnosti samostatné vědecké práce v oblasti jazykovědné bohemistiky

Profil absolventa

•    bezpečná orientace v celé oblasti jazykovědné bohemistiky
•    důkladná znalost zvolené disciplíny v rámci jazykovědné bohemistiky
•    schopnost odborného myšlení a tvůrčího uplatnění jazykovědné metodologie
•    schopnost aplikace získaných poznatků a schopností na další okruhy otázek

Uplatnění absolventa v praxi, resp. charakteristika profesí a institucí, kde je možné uplatnit získané vzdělání

Absolvent se může uplatnit v rozmanitých vědeckovýzkumných a vzdělávacích institucích, zejména na vyšších a vysokých školách, v akademických ústavech, dále v nakladatelské a editorské činnosti, v expertní činnosti při posuzování jazykové praxe apod.

Vstupní požadavky

Uchazeč musí být absolventem magisterského studia oboru český jazyk nebo oboru úzce příbuzného. Musí být schopen samostatné vědecké práce ve zvolené specializaci. Samozřejmým předpokladem je odborná vyhraněnost, dobrá znalost metodologie oboru a orientace v odborné literatuře. Vítána je předchozí odborná praxe a publikační činnost.
Uchazeč o studium v doktorském studijním programu seznámí zkušební přijímací komisi se svým pregraduálním studiem a předchozím odborným vývojem, odbornou praxí a eventuální publikační činností v oboru.
Při přijímací zkoušce je preferováno předložení projektu budoucí doktorské disertační práce. Projekt disertační práce by měl obsahovat určení tématu, shrnutí dosavadního zkoumání daného tématu, výklad o cíli a metodách výzkumu a výběrovou bibliografii k tématu. Uchazeč při přijímací zkoušce předkládá seznam prostudované odborné literatury a případně seznam vlastních publikovaných prací. Během přijímací zkoušky se vede odborná rozprava, v níž se prověřuje jednak znalost obecně teoretických základů oboru, jednak znalosti vztahující se k předloženému projektu disertační práce.

Studijní předměty

Doktorský studijní program v oboru Český jazyk se realizuje formou individuálního studijního plánu, jehož obsahem je původní vědecká práce zaměřená především na základní výzkum a na prohloubení znalosti metodologie a teorie oboru ve spojení se získáváním dalších odborných znalostí, které jsou potřebné k napsání doktorské disertační práce i pro budoucí odbornou  činnost v oboru.
Studijní plán:
Individuální studijní plán je po vypracování schválen školitelem a předsedou oborové rady, každý rok je zpracovávána písemná zpráva o kvalitě plnění studijních povinností a dalších aktivitách doktoranda.
Rozsah a struktura ověřování průběžných studijních výsledků:
V rámci studia student skládá minimálně tři zkoušky. Součástí studijního plánu je:
•    alternativně buď zkouška z filozofie, nebo oborového teoreticko-metodologického semináře (bude specifikováno v individuálním studijním plánu studenta na základě dohody se školitelem)
•    zkouška z cizího (světového) jazyka
•    minimálně jedna oborová zkouška z předmětu odborné specializace
•    konzultace se školitelem
•    vypracování tezí disertační práce
•    státní doktorská zkouška

 

Podrobnější údaje ke studijním povinnostem

 

Filozofie

Atest z filosofie si klade za cíl prověřit, zda student kteréhokoli doktorského programu na FF UK je schopen překročit hranice vlastního oboru a pohlédnout na konkrétní oborovou problematiku z obecnější perspektivy. Vyžadovaný odstup a nadhled je potřebný při každé vědecké práci. Atest z filosofie není pouhou obdobou zkoušky z filosofie v rámci magisterského studia. Ústav filosofie a religionistiky na studentech doktorských programů vyžaduje samostatný a poctivý přístup ke zvolenému tématu a vlastní, opravdové zamyšlení nad vybranou problematikou. Témata, která si studenti k písemné práci volí, mají být co možná nejužší a nejkonkrétnější a mohou se týkat dějin filosofie, systematické filosofie a filosofie náboženství.

Oborový teoreticko-metodologický seminář

Povinnosti: Konzultace s pověřenými vyučujícími, účast na přednáškách a diskusích.
Student předloží písemnou práci v rozsahu cca 15 normostran, která bude věnována teoreticko-metodologickému tématu zvolenému na základě konzultace se školitelem. Zkouška má podobu odborné rozpravy nad prací. Zkouška je hodnocena komisí, kterou tvoří vedle školitele minimálně jeden člen oborové rady.
Oborový teoreticko-metodologický seminář mohou studenti v rámci ISP volit jako alternativu k předmětu Filozofie. Student se účastní jednak přednášek připravených významnými představiteli oboru a následných diskusí (během akademického roku bude realizováno 4–6 takovýchto vystoupení), jednak bude s příslušnými odborníky individuálně konzultovat. Přednášky, diskuse a konzultace se zaměřují na vybrané aktuální teoretické a metodologické otázky oboru a kladou důraz na to, aby si studenti plně osvojili teoretické jazykovědné myšlení a příslušné metody práce a aby je náležitě využívali ve své odborné činnosti.

Zkouška z cizího jazyka

Tuto zkoušku organizuje Jazykové centrum FF UK
Zkouška z cizího jazyka v doktorském studiu komplexně ověřuje jazykové kompetence doktoranda/doktorandky. Obsahem zkoušky je prezentace odborného záměru doktorské práce (případně práce magisterské nebo jiného rozsáhlejšího vědeckého úkolu), odborné literatury prostudované ke zkoušce a výklad vybraných odborných pojmů. Doktorand/doktorandka prokazuje schopnost přiměřených stylistických a gramaticko-lexikálních formulací spojených s prezentací, diskusí, formulováním vlastních názorů, myšlenek a hodnotících stanovisek, pohotovou a adekvátní reakcí v rámci pohovoru s examinátory.

Oborová zkouška

V oborové zkoušce má student prokázat, že v náležité míře ovládá dílčí jazykovědnou disciplínu, do níž spadá tematika disertační práce, kterou připravuje. Jde např. o fonetiku, fonologii a grafématiku, morfologii, syntax, lexikologii a tvoření slov, vývoj českého jazyka a historickou mluvnici, dialektologii a areálovou lingvistiku, onomastiku, stylistiku a teorii textu, lingvistickou pragmatiku, sociolingvistiku, psycholingvistiku a neurolingvistiku, kognitivní lingvistiku, formální a komputační lingvistiku, aplikovanou lingvistiku. Konkrétní obsah oborové zkoušky stanovuje školitel na základě zaměření připravované disertační práce a schvaluje jej oborová rada.
Oborová zkouška je ústní a skládá se před komisí, kterou tvoří vedle školitele minimálně jeden člen oborové rady. Student ke zkoušce předkládá seznam prostudované odborné literatury.

Konzultace se školitelem

V rámci konzultací školitel odborně a metodicky vede svého doktoranda při zpracování tématu disertační práce, poskytuje mu odborné rady a dohlíží na jeho studium a průběžnou práci na disertační práci tak, aby dodržel harmonogram studia stanovený individuálním studijním plánem. Doktorand bude v průběhu svého studia veden k pravidelnému odevzdávání již zpracovaných částí/kapitol disertační práce.

Rozpracované teze disertační práce

Obsah bude zahrnovat: tematické vymezení, hlavní otázky, pojmy, strukturu, metody, prameny, používanou domácí a zahraniční odbornou literaturu, hypotézy, předpokládané/očekávané závěry, zdůvodnění jejich významu, event. jiné další potřebné údaje, resp. přílohy a časový harmonogram dalšího postupu. Rozpracované teze disertační práce mají ukázat, že student již splnil převážnou část úkolů na přípravě disertační práce. Tato studijní povinnost studenta v doktorském studiu představuje zásadní nástroj kontroly úspěšnosti práce studenta na zvoleném disertačním  tématu dle stanoveného harmonogramu příprav disertace. Smyslem je ověřit, zda student bude schopen v dalším studiu úspěšně pokračovat v práci na tématu své disertace. Forma odevzdané práce může být strukturovaná do jednotlivých bodů anebo mohou být teze rozpracovány ve formě souvislého textu (bude záležet na dohodě školitele a studenta). Rozsah rozpracování bude cca 7–15 normostran.

Disertační práce

Disertační práce je zpravidla v rozsahu minimálně 150 normostran autorského textu. Jako přílohu je nezbytné uvést seznam odkazované a použité literatury a dalších informačních zdrojů; použité citace a odkazy musejí být v souladu s platnou bibliografickou normou. Disertační práce ověřuje nejen předpoklady k samostatné a tvůrčí práci, ale musí přinášet nové vědecké poznatky či obsahovat vlastní interpretace zkoumaných jevů. Témata disertačních prací jsou volena vzhledem k důrazu na individuální charakter doktorského studia, s ohledem na specializaci školitelů a na možnosti získat potřebný výzkumný „terén”. Témata jsou specifikována z námětů obsažených v projektech předkládaných při přijímacím řízení do doktorského studia. Vychází se z možností školitelského pracoviště a z odborné orientace doktorandů. Dále přichází v úvahu vypisování témat vycházejících z grantových úkolů nebo výzkumných záměrů řešených školícím pracovištěm.

Příklady možných témat prací

Vybrané kapitoly z gramatiky současné češtiny (s použitím materiálu z Českého národního korpusu)
Vývoj české gramatiky, ortografie, slovní zásoby (též s použitím korpusového materiálu)
Vybrané kapitoly z českého jazykového obrazu světa
Mluvená a psaná komunikace v současné češtině
Čeština v literárních textech
Čeština jako cizí jazyk (učebnice, problematika výuky atd.)
Další témata mohou být zvolena na základě konzultací s členy oborové rady pro český jazyk a se školiteli.

Další informace o průběhu doktorského studia najdete na stránkách oddělení vědy.

Úvod > Studium > Doktorské studium > Český jazyk > Informace o doktorském oboru ČJ