Podrobnosti přijímacího řízení na rok 2017/2018 (ČJS)

ČESKÝ JAZYK – SPECIALIZAČNÍ STUDIUM

 

Typ studijního programu: navazující magisterský

Forma: prezenční

Den otevřených dvěří: 14. 1. 2017

Počty uchazečů: Ke studiu v akademickém roce 2016/2017 bylo přijato 13 uchazečů z 51 přihlášených.

Kombinovatelnost: jednooborové i dvouoborové studium (velmi doporučujeme dvouoborové studium, mj. z důvodu budoucí uplatnitelnosti); kombinovat lze se všemi dvouoborovými obory magisterského studia, kromě oboru Český jazyk a literatura, Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ a Učitelství češtiny jako cizího jazyka

Přijímací zkouška je jednokolová, ústní.

Oblasti přijímací zkoušky:

  • motivace a orientace v oboru (s přihlédnutím k seznamu prostudované odborné literatury a přehledu dosavadní odborné činnosti); maximálně 20 bodů
  • diskuse nad lingvistickým textem (diskuse nad jedním českým lingvistickým textem ze dvou, které si uchazeč vybere ze seznamu povinné literatury (viz níže); maximálně 40 bodů
  • diskuse o vybraném jazykovém jevu nebo lingvistickém problému (vychází ze seznamu prostudované odborné literatury); maximálně 40 bodů

 

Texty k přijímací zkoušce
Český jazyk – specializační studium (NMgr.)

 

  • BAYEROVÁ-NERLICHOVÁ, Lenka (2004): Jazykový úzus vs. postoj k jazyku v Čechách: výsledky empirického a sociolingvistického výzkumu v západních Čechách a v Praze. Slovo a slovesnost, 65, s. 164–193.
  • CVRČEK, Václav (2010): Korpusový pohled na postavení číslovek v systému slovních druhů. Bohemica Olomucensia 2 – Philologica Iuvenilia, s. 104–109.
  • DOLESCHAL, Ursula (2002): Aspekty ohebnosti a neohebnosti substantiv v češtině. In: A. Krausová – M. Slezáková – Z. Svobodová (eds.): Setkání s češtinou, Praha: Ústav pro jazyk český, s. 8–12.
  • FRIEDOVÁ, Mirjam (2011): Vztažné věty s nesklonným co. In F. Štícha (ed.): Kapitoly z české gramatiky. Praha: Academia, s. 1126–1143.
  • HANSEN, Björn – NEKULA, Marek – BANÁŠOVÁ, Monika (2011): Nová konstrukce „Karla Gotta nemusím“ v češtině a slovenštině: případ lexikalizace, pragmatikalizace nebo začínající degramatikalizace? Slovo a slovesnost, 72, s. 243–267.
  • PERISSUTTI ANNA MARIA (2008): Lokativní diateze v češtině v rámci konstrukční gramatiky. In: Vladimír P. Polách (ed.): Jazykové interakce a jazykové rozhraní a strategie „cutting edge“. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 211–218.

Texty jsou dostupné zde. Pro získání hesla kontaktujte tajemníka ÚČJTK (ivan.kafka@ff.cuni.cz).

Úvod > Uchazeč > Navazující magisterské studium > Český jazyk – specializační studium > Podrobnosti přijímacího řízení na rok 2017/2018 (ČJS)