Jazyk krajanských komunit v zahraničí je jedním z nejcennějších předmětů základního i aplikovaného lingvistického výzkumu: neocenitelným zdrojem dat pro dialektology, sociolingvisty, badatele v oboru kontaktové lingvistiky, osvojování jazyka i jazykové atrice. Je však i zdrojem nejohroženějším (tradiční krajanské komunity v posledních letech velmi rychle mizí, zejména pak nejstarší, z lingvistického hlediska nejcennější generace) a jedním z nejméně zpracovaných (sběry dat ve většině českých enkláv jsou zcela nedostatečné).

Předkládaný projekt je zaměřen na zaznamenání současného stavu jazyka a jeho předávání (v rodinách, spolcích, školách apod.) v jedné z velmi málo zpracovaných enkláv – v krajanských komunitách v bosenských vesnicích, zejména u mluvčích, kteří prožili celý život v cizojazyčném prostředí. Ti v současné době rychle mizí – stopy českého osídlení se tak ztratí již v horizontu několika let či desetiletí. Bosenské oblasti se věnovali z etnografického hlediska Z. Uherek či tým P. Kokaisla, tamní jazyková situace však popsána není. Naposledy byly provedeny před půlstoletím výzkumy dialektologické, ty však neposkytují data pro poznání současné dynamiky jazykového vývoje.

Projekt se zaměřuje na:

• sběr jazykových dat z bosenských vesnic, jeho zpracování a zpřístupnění pro navazující lingvistické analýzy;
• popis současného stavu bosenské krajanské komunity;
• sběr dat k výzkumu uchovávání jazyka a formování národní jazykové identity v cizojazyčném prostředí;
• analýzu strategií předávání jazyka, jazykového chování bilingvních jedinců, postojů k jazyku a jazykových ideologií v sledované komunitě.

Téma projektu souvisí s projektem disertační práce řešitelky (České vesnice v Bosně a Vojvodině: mechanismy uchovávání a předávání jazyka a identity krajanů), jeho výstupy však budou samostatné a samostatně rovněž zveřejněny.

Využity budou primárně etnografické metody sběru dat (interview, jazykové biografie) a metody sběru a zpracování jazykových dat a metadat vyvinuté v rámci korpusové lingvistiky (zvl. pro korpusy řady ORAL a AKCES).

Projekt má vitální důležitost pro zachycení a zpracování jazyka rychle mizející komunity.

Harmonogram

leden 2016–červen 2016: rešerše, sběr dat v českých knihovnách; navázání/prohloubení spojení s kontaktními osobami (krajané, lektoři, akademici)
březen 2016–duben 2017 (průběžně): cesty do zkoumaného regionu, shromažďování dat a metadat, tvorba databáze
duben 2017–říjen 2017: analýza materiálu z databáze, vznik odborné studie, další drobné příspěvky

Výstupy

• korpus nahrávek v předpokládaném rozsahu 30–40 hodin (pro interní využití, možnost zpřístupnění širšího okruhu registrovaných zájemců na vyžádání)
• odborná studie v recenzovaném periodiku
• krezentace výsledků na konferenci i v rámci výuky na FF UK
• autorkou zpracovaná data a metadata budou následně využita pro budování komplexu korpusů jazyka českých krajanských komunit, projektovaného ÚČJTK FF UK a pro navazující analýzu procesů jazykové atrice

Význam projektu

Vzhledem k demografické situaci v některých ostrůvcích původního osídlení krajanů nastala alarmující nutnost rychle zaznamenat mizející data (ubývající každým dnem). Nejstarší generace (mnohdy osmdesátníků a devadesátníků) má potenciál k předání svědectví o životě českých rodin a lokálních komunit menšin, je zajímavá z jazykového hlediska (stopy vlivu většinového jazyka, ústup/vytrácení prvků jazyka, dialektologické charakteristiky z regionů předků) a pro poznání procesů jazykové atrice a předávání/udržování menšinového jazyka v cizojazyčném prostředí obecně.