Kategoriální predikáty v mluvené češtině

Projekt se bude věnovat analytickému predikátu (konkrétně verbonominálnímu predikátu s kategoriálním slovesem, dále VNP) v mluvené češtině. Jedná se o predikáty typu provádět kontrolu, uvést do rozpaků apod. Obecná definice VNP praví, že zatímco u syntetických predikátů dochází k vyjádření významu jedním tvarem slovesa, u analytických predikátů je význam rozdělen mezi dvě složky: mezi sloveso s kategoriálním významem a abstraktní substantivum významu dějového nebo stavového (MČ3, s. 23).

Výzkum bude zaměřen na mluvený jazyk, na rozdíl od disertační práce řešitelky, která je věnována zejména morfologické a povrchově syntaktické rovině tohoto jevu v psané češtině a jejímž hlavním cílem je zpřesnit morfologickou pravidlovou disambiguaci LanGr používanou pro značkování korpusů ČNK.

Vzhledem k tomu, že mluvený jazyk je flexibilnější a rychleji na něm můžeme zaznamenat jazykový vývoj a tendence, dá se předpokládat, že by mohla být nalezena spojení s VNP, která se v psaném jazyce ještě neetablovala. Kromě toho je také pravděpodobné, že mluvený jazyk bude podléhat vlivu cizích jazyků a bude se na něm projevovat přejímání konstrukcí s kategoriálním slovesem používaných v cizích jazycích, kde jsou takové konstrukce velice frekventované a kde je přitom oproti češtině využívána pouze malá skupina predikátů. Mezijazykové srovnání bude probíhat na anglickém materiálu (případně na materiálu francouzském a německém).

Předběžný výzkum ukázal přítomnost kalkových VNP u mladších mluvčích. Ti používají např. kalkové výrazy typu vzít tramvaj, vzít místo. Předpokládám, že takových výrazů bude v mluveném projevu mladších mluvčích výrazně více než projevech mluvčích starších. Zde bude potřeba rozhodnout, jestli zvolit věkové rozdělení mluvčích podle dvou základních skupin v korpusu ORAL (tj. do 35 let a nad 35 let) anebo vytvořit skupinu vlastní s posunutou hranicí.

Dále očekávám, že typ VNP v mluvené řeči nejčastější bude odlišný od těch VNP, které jsou tradičně popisovány jako multiverbizace typické pro odborné texty. Charakteristika VNP v mluveném jazyce také odpoví na otázky, jestli rozdílný žánr a např. vliv menší perspektivy mluvčího bude mít vliv na množství kategoriálních predikátů, které VNP tvoří. Pro spisovnou/psanou češtinu je totiž typické velké množství predikátů, se kterými se jmenné složky pojí. Např. v angličtině i francouzštině přitom existuje zhruba desítka sloves, která je používána ve většině spojení.

Úvod > Věda a výzkum > Granty > VG FF UK > Kategoriální predikáty v mluvené češtině