Dva projekty podpořené Grantovou agenturou Univerzity Karlovy

V soutěži Grantové agentury Univerzity Karlovy byly podpořeny projekty dvou našich doktorandek, Anny Michalcové (program český jazyk) a Michaely Svobody (program aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka).

Anna Michalcová se ve svém disertačním projektu zabývá pravopisem a hláskoslovím tzv. Bible cisterciácké), což je bible třetí redakce staročeského biblického překladu, která vznikla na počátku 15. století. Projekt podaný v rámci GA UK (Textová variabilita třetí redakce staročeského biblického překladu) na disertační téma navazuje: poskytne intenzivnější vhled do vývoje třetí redakce. Nejstarším známým opisem třetí redakce je Bible padeřovská, jejíž text bude porovnán s minimálně 10 známými třetiredakčními celými biblemi a samostatnými Starými a Novými zákony, které obsahují třetiredakční znění (dodatečně i s kompilovanými překlady a staršími i mladšími biblickými překlady). Analyzovány budou změny na morfologické, lexikální a syntaktické jazykové rovině a bude zmapován případný vývoj či postup změn v rámci této redakce. Srovnání bude provedeno na vybraných starozákonních i novozákonních textech, které budou z Bible padeřovské edičně zpracovány. Projekt tak umožní jedinečný náhled na český jazyk 15. století, poukáže na důležitost české překladatelské tradice a zmapuje změny a vývoj biblického překladu v rámci jedné staročeské biblické redakce. V rámci projektu bude rovněž využito možností digital humanities, obzvláště automatické transkripce v programu Transkribus.

Projekt Michaely Svobody Řečová produkce u bimodálně bilingvních jedinců: experiment s vybavováním slov se zaměřuje na produkční schopnosti slyšících potomků neslyšících rodičů (tedy bimodálně bilingvních jedinců) v českém jazyce. Vychází z dosud získaných poznatků, které poukazují na možné odchylky od běžné populace, jež se na mohou na úrovni různých jazykových rovin u těchto mluvčích vyskytovat. Kvantitativních studií na toto téma je však nedostatek, a to z důvodu poměrně malé populace, kterou bimodálně bilingvní jedinci představují. Bimodální bilingvismus je přitom zejména na poli lingvistiky atraktivní téma, jehož prostřednictvím je možné rozšiřovat poznání o lidské možnosti kognitivního zpracování řeči. Projekt má za cíl rozšířit poznatky o podstatě kompetice dvou jazyků s různou modalitou v mysli jejich uživatelů při produkci slov. Zvolenou experimentální metodou je tzv. “word retrieval paradigm”, tedy metoda vybavování slov, jejímž prostřednictvím budou testováni slyšící potomci neslyšících rodičů, a to jak dospělí, tak děti mladšího školního věku. Testování proběhne ve dvou podmínkách – s krátkou intenzivní prestimualcí českým znakovým jazykem a bez ní. Výsledky bimodálně bilingvních jedinců v tomto experimentu budou srovnány s kontrolními skupinami. Výsledky experimentu budou interpretovány v kontextu širšího výzkumu.

Oběma kolegyním srdečně gratulujeme!