Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka

Cíle a charakteristika studijního oboru

Studijní program transdisciplinární povahy reaguje na potřebu vzdělávat vysoce kvalifikované odborníky pro oblast jazykové výuky a jazykové vzdělávací politiky v národním i mezinárodním měřítku. Zaměřuje se na problematiku pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky) v celé její tematické šíři se zahrnutím všech faktorů, které jazykové učení, vzdělávání a jazykovou vzdělávací politiku podstatně ovlivňují.

Realizaci studijního oboru Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka zajišťují společně různá filologická pracoviště Filozofické fakulty UK, včetně specializovaných pracovišť (Ústav lingvistiky, Fonetický ústav, Ústav českého národního korpusu aj.).

Díky tomu je tento obor schopen pokrýt prakticky všechny oblasti významné pro studium jazykové vzdělávací politiky a její implementace v praxi, až po konkrétní praktickou výuku v jazykové třídě. Z hlediska filologického výzkumu zaujímá Filozofická fakulta špičkovou pozici v národním měřítku a významné pozice i v měřítku mezinárodním; cílevědomě rozvíjí rovněž obory jazykové didaktiky v různých konkrétních filologiích. Disponuje významnou badatelskou i pedagogickou tradicí a dává studentům výjimečnou příležitost podílet se na špičkových výzkumech v oboru a zapojit se do mezinárodních badatelských sítí.

 Základní cíle studia/Profil absolventa

Absolvent doktorského studijního programu Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka

  • disponuje orientací v celé šíři pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky)
  • disponuje znalostí zvolené oblasti pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky)
  • má rozvinutou schopnost samostatného tvůrčího myšlení v podmínkách transdisciplinárního, problémově orientovaného vědního oboru
  • má rozvinutou schopnost navrhovat a realizovat racionálně podložená řešení praktických problémů spojených se sférou jazykové edukace.

Uplatnění absolventa v praxi, resp. charakteristika profesí a institucí, kde je možné uplatnit získané vzdělání

Absolvent najde uplatnění v rozmanitých vědeckovýzkumných a vzdělávacích institucích, zejména (ale ne pouze) na vyšších a vysokých školách, v akademických a rezortních ústavech; vedle odborné a pedagogické práce se může úspěšně uplatnit rovněž ve státní správě, v soukromém sektoru, jako odborný poradce v domácích i mezinárodních institucích apod.; další možnosti představují nakladatelská a editorská činnost, expertní posuzování jazykové a edukační praxe apod.

Vstupní požadavky

Uchazeč musí být absolventem magisterského studia. Měl by se dobře orientovat v oboru a odborné literatuře, mít představu o směru vlastní tvůrčí činnosti a schopnost samostatné odborné práce. Předchozí odborná, pedagogická či jiná relevantní praxe a publikační činnost jsou vítány.

Východiskem pro přijímací zkoušku je předložení projektu budoucí doktorské disertační práce. Projekt disertační práce zpravidla v rozsahu cca 3–5 normostran obsahuje návrh tématu, shrnutí dosavadního zkoumání daného tématu, výklad o cíli a metodách výzkumu a o předpokládané využitelnosti výsledků a výběrovou bibliografii k tématu. Uchazeč při přijímací zkoušce zároveň předkládá seznam prostudované odborné literatury a případně seznam vlastních publikovaných prací, resp. dalších odborných a pedagogických či jiných relevantních aktivit. Během přijímací zkoušky se vede odborná rozprava, v níž se prověřuje kvalita projektu, jeho aktuálnost, potřebnost, proveditelnost, metodologie, orientace uchazeče v problematice vztahující se k předloženému projektu disertační práce (přístup k datům, motivace, povědomí o podobných výzkumech apod.) i obeznámenost s relevantní odbornou literaturou.

Studijní předměty

Doktorský studijní program v oboru Český jazyk se realizuje formou individuálního studijního plánu, směřujícího k rozvíjení badatelských kompetencí studenta v oblasti aplikované lingvistiky pedagogického zaměření a k vytvoření disertační práce na úrovni odpovídající standardům vědecké práce v oboru.

Studijní plán:

Student ve spolupráci se školitelem připraví ISP a ten schválí předseda OR. Plnění studijního plánu je každoročně kontrolováno formou písemné zprávy o plnění studijních povinností studentem a o jeho dalších oborově relevantních aktivitách s vyjádřením, zda může student postoupit do dalšího ročníku, případně určením podmínek v případech, kdy je postup do dalšího ročníku nějak podmíněn.

Rozsah a struktura ověřování průběžných studijních výsledků:

Součástí studijního plánu je:

  • odborné aktivity
  • minimálně jedna oborová zkouška z předmětu odborné specializace
  • u nebohemistů zkouška z lingvistické bohemistiky
  • konzultace se školitelem
  • vypracování tezí disertační práce
  • zkouška z cizího (světového) jazyka
  • alternativně buď zkouška z filozofie, nebo oborového teoreticko-metodologického semináře (bude specifikováno v individuálním studijním plánu studenta na základě dohody se školitelem)
  • státní doktorská zkouška
  • obhajoba disertační práce

Podrobnější údaje ke studijním povinnostem 

Oborová zkouška

V oborové zkoušce má student prokázat, že v náležité míře ovládá dílčí oblast aplikované lingvistiky, k níž se vztahuje téma disertační práce, kterou připravuje. Jde např. o osvojování jazyka, vývoj narace u dětí určitého věkového stupně, projevy transferu u vybrané skupiny mluvčích, účinnost některých výukových postupů, využití korpusu v jazykovém vyučování a mnoho tematických okruhů dalších. Zaměření oborové zkoušky stanoví školitel na základě zaměření připravované disertační práce a schvaluje jej oborová rada.

Oborová zkouška je ústní a skládá se před komisí, kterou tvoří vedle školitele minimálně jeden člen oborové rady. Student ke zkoušce předkládá seznam prostudované odborné literatury.

Zkouška z lingvistické bohemistiky (pro nebohemisty)

Předmět zajišťuje ÚČJTK; zkouška spočívá v komplexní lingvistické analýze dvou novočeských textů před dvoučlennou komisí, v níž je zastoupen školitel a oborový bohemista pověřený oborovou radou.

Konzultace se školitelem

Konzultace se školitelem umožňují doktorandovi získávat od školitele pravidelné metodické vedení a zpětnou vazbu, školiteli umožňují průběžně práci studenta sledovat a podle potřeby mu dávat podněty pro další pokračování. Jejich frekvence závisí na dohodě mezi školitelem a studentem.

Rozpracované teze disertační práce

Rozpracované teze budou zahrnovat: přesné určení tématu, hlavní pojmy, domácí i zahraniční odbornou literaturu, na niž autor reaguje, cíle, hlavní otázky, hypotézy, zvolený postup, metodologii, prameny, očekávaná rizika a návrhy, jak jim čelit, předpokládané/očekávané výsledky, možnosti jejich využití/jejich význam badatelský i aplikační, předpokládanou strukturu práce, event. jiné potřebné údaje, přílohy a časový harmonogram dalšího postupu. Rozpracované teze disertační práce mají ukázat, že student již splnil převážnou část úkolů na přípravě disertační práce a že je schopen v dalších letech úspěšně v práci na disertaci pokračovat.

Teze mohou mít heslovou strukturu nebo formu souvislého textu (podle dohody studenta se školitelem).

Předpokládaný rozsah: 7–15 normostran.

Zkouška z cizího jazyka

Tuto zkoušku organizuje Jazykové centrum FF UK. Zkouška z cizího jazyka v doktorském studiu ověřuje jazykové kompetence doktoranda/doktorandky. Obsahem zkoušky je prezentace odborného záměru doktorské práce (případně práce magisterské nebo jiného rozsáhlejšího vědeckého úkolu), odborné literatury prostudované ke zkoušce a výklad vybraných odborných pojmů. Doktorand/doktorandka prokazuje schopnost přiměřených stylistických a gramaticko-lexikálních formulací spojených s prezentací, diskusí, formulováním vlastních názorů, myšlenek a hodnotících stanovisek, pohotovou a adekvátní reakcí v rámci pohovoru s examinátory.

Filozofie

Atest z filozofie si klade za cíl prověřit, zda je student schopen překročit hranice vlastního oboru a pohlédnout na konkrétní oborovou problematiku z obecnější perspektivy. Předmět je zajišťován Ústavem filosofie a religionistiky. Studenti v rámci předmětu vypracují a předloží písemnou práci na téma, které si volí v dohodě s příslušným pracovníkem ÚFAR a se svým školitelem; téma se může týkat dějin filosofie, systematické filosofie i filosofie náboženství.

 Oborový teoreticko-metodologický seminář

Student má možnost zúčastnit se přednášek a seminářů pořádaných pro studenty doktorského studia na konkrétní filologii, která odpovídá jazyku, jehož se jeho disertační práce týká.

Zvolí si v dohodě se svým školitelem teoretické nebo metodologické téma spojené s projektem své disertace a předloží na toto téma se schválením školitele písemnou práci v minimálním rozsahu 15 normostran. Práce je podkladem odborné rozpravy před komisí složenou ze školitele a minimálně jednoho dalšího člena oborové rady. Na základě posouzení práce a rozpravy o ní rozhodne komise o udělení atestace studentovi.

Oborový teoreticko-metodologický seminář mohou studenti v rámci ISP volit jako alternativu k předmětu Filozofie.

 Státní doktorská zkouška

  • Státní doktorská zkouška je ústní a skládá se ze tří složek:
  • Pedagogicko-psychologickou část zajišťují pracovníci Katedry pedagogiky a Katedry psychologie, její náplň je uvedena v samostatném modulu.
  • Část zaměřenou na didaktiku jazyka zajišťují odborníci (oboroví didaktici) navržení oborovou radou; soustřeďuje se na tematické oblasti blízké tématu připravované disertační práce.
  • Část filologickou zajišťují odborníci v konkrétní filologii navržení oborovou radou; zaměřuje se na ověření kompetence kandidáta v dané konkrétní filologii. Student si konkrétní filologii volí podle jazyka, jehož se jeho disertační práce týká nebo jehož materiál se v práci využívá; u prací založených na několika konkrétních jazycích student jazyk vybírá v dohodě se svým školitelem.

Obhajoba disertační práce

Disertační práce má minimální rozsah 150 normostran autorského textu. Jako přílohu je nezbytné uvést seznam pramenů, které byly při práci využity nebo na něž se v práci odkazuje; použité citace a odkazy musejí být v souladu s platnou bibliografickou normou.

Disertační práce ověřuje nejen předpoklady k samostatné a tvůrčí práci, ale musí přinášet nové vědecké poznatky či obsahovat vlastní interpretace zkoumaných jevů. Témata disertačních prací jsou volena s ohledem na vyžadovaný individuální charakter doktorského studia, na specializaci školitelů a na (reálné) možnosti získat pro výzkum potřebná data a analytické nástroje.

Témata mohou být generována z níže uvedených oblastí, případně si uchazeč může zvolit i téma zcela nezávisle na této nabídce, příp. vycházející z dosavadní vědecko-výzkumné činnosti uchazeče, potenciálního školitele či jeho domovského pracoviště.

Oblasti, z nichž může být generován návrh projektu disertační práce:

  • Vyučování jazyka, prvního a druhého, jeho různé aspekty – primárně proces jazykového vyučování a účast obou jeho aktérů, žáka a učitele, jejich interakce; cíle jazykového vyučování, strategie, metodika, teorie, historie apod.
  • Jiné formy jazykového vzdělávání a předávání jazyka (např. v rodinách, v menšinových komunitách atd.)
  • Relevantní faktory, které proces jazykového vyučování, vzdělávání a předávání jazyka umožňují, ovlivňují, usnadňují či omezují (vždy se zřetelem k didaktické aplikaci), zvláště:
  • Procesy nabývání jazyka, jazykového vývoje a jazykové atrice, jejich předpoklady a průběh
  • Jazykové a komunikační poruchy, jejich náprava a vliv na procesy jazykového vyučování
  • Užívání jazyka mluvčími s komunikační kompetencí nižší, než je komunikační kompetence dospělého rodilého mluvčího téhož jazyka, a jeho vývoj (např. užívání jazyka na různých věkových úrovních, na různých úrovních ovládání cílového jazyka, užívání jazyka v sociálně, jazykově či kulturně vyhraněných komunitách (krajanské komunity, menšiny tradiční a nové, komunity ohrožené sociálním vyloučením atd.)
  • Afektivní faktory ovlivňující nabývání a užívání jazyka, ev. přístup k jazykovému učení a vyučování
  • Systémy prvního, zprostředkovacího a cílového jazyka, zvl. jejich typologická charakteristika; tradice jejich lingvistického zpracování a prezentace
  • Jazyková, menšinová, vzdělávací a jazyková vzdělávací politika v příslušném státě či organizační jednotce, jejich společenská podmíněnost (např. multilingvnost a možnosti jejího promítnutí do vzdělávací politiky státu či oblasti)
  • Technologie uplatňovaná či uplatnitelná v jazykovém vyučování
  • Měření a testování jazykové a komunikační kompetence
  • Didaktické nástroje
  • Příprava a připravenost učitelů jazyka

Uchazeč o studium si téma volí podle svého zájmu, může volit i z jiných než zde uvedených tematických okruhů.

Doporučuje se při volbě téma a zpracovávání projektu konzultovat s příslušným členem oborové rady a/nebo s potenciálním školitelem.

 

Úvod > Studium > Doktorské studium > Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka