Teoreticko-metodologický seminář

Program teoreticko-metodologického semináře
pro doktorandy
oboru Český jazyk

 

LETNÍ SEMESTR 2016/2017

 

Semináře se konají ve čtvrtek 10:50–12:20 v pracovně č. 26 (přízemí hlavní budovy FF UK).

 

23. 2. 2017
Dr. Grzegorz Lisek (Universität Hamburg)
Zataženo nebo oblačno – předpověď počasí z hlediska textové lingvistiky

Přednáška se bude věnovat textové lingvistice jakožto vědecké subdisciplíně jazykovědy. Bude nastíněn přehled vývoje této disciplíny, následně přejdeme k pojmu druhy textu. Důraz bude kladen na jeden z druhů textu, předpověď počasí. V přednášce budou prezentovány a diskutovány výsledky analýzy.

9. 3. 2017
Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D.
Ústav jazyků a komunikaci neslyšících: Co, jak a proč?

Studenti budou seznámeni s odbornými tématy řešenými v Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK. Cílem není zahrnout studenty množstvím faktických informací, ale podnítit je k aktivnímu zamyšlení a diskusi, v níž se propojí jejich dosavadní znalosti s nově prezentovanými informacemi.

16. 3. 2017
Mgr. Bc. Sylva Švejdarová, Ph.D., MA
Právní a diskurzivní konstrukce národnostní menšiny

Problém právní definice národnostní menšiny trápí mezinárodní komunitu již dlouho. Dosud neexistuje jednoznačná, všeobecně uznávaná definice tohoto pojmu. Řada legislativních lidskoprávních dokumentů na mezinárodní i vnitrostátní ústavní úrovni zaručuje menšinám rozsáhlý výčet práv a svobod, aniž by se právní teoretici dokázali shodnout, kdo je beneficientem těchto záruk. Co znamená pojem menšiny v právním a mediálním diskurzu? Jak se menšiny samy definují a jak je konstruuje většinový veřejný a mediální diskurz?

23. 3. 2017
Mgr. Hana Herrmannová
„Banátská čeština“ – možné směry a postupy výzkumu

Proč zkoumat právě české komunity v Banátu, které jsou tak vzdálené a jejichž původní jazyková a etnografická čistota je již narušená? Banát jako „živá laboratoř“, kde v nezvykle zhuštěném čase lze sledovat procesy jazykově-společenského vývoje. Proměny živého jazyka v rámci interkulturních přenosů – kontaktologický pohled a další možné přístupy k problematice ve snaze o co nejkomplexnější zmapování zdejší situace. Specifika a úskalí výzkumné práce.

30. 3. 2017
Mgr. David Lukeš
Kvantitativní výzkum intonace: teorie, metodologie a úskalí

Funkční výzkum intonace v češtině se převážně věnuje korelaci s větnou modalitou a obrábí dnes již klasickou Danešovu klasifikaci intonačních kadencí (Intonace a věta ve spisovné češtině, 1957). Důvod je nabíledni: jedná se o jev z hlediska jazykového systému velmi centrální a tudíž relativně dobře uchopitelný jen s pomocí introspekce. S novými korpusy neformálních a spontánních rozhovorů ovšem dostáváme možnost nejen předchozí výzkumy empiricky konfrontovat, ale rozšířit pole zájmu i na jevy méně centrální, u nichž intuice selhává, případně na sociolingvistickou variabilitu. Moderní teorie popisu intonace a metody analýzy řečového signálu práci v tomto ohledu v mnohém ulehčují, nejsou však bez úskalí.

20. 4. 2017
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.
Současná reflexe jazykové kultury

Jazyková kultura jako lingvistická disciplína v současné době nepatří k těm, které by byly intenzivně rozvíjeny a těšily se velkému zájmu odborné veřejnosti. U veřejnosti laické je jí však stále přisuzována vysoká společenská relevance a jsou s ní spojena určitá očekávání, která by patrně neměla zůstat oslyšena. V přednášce se pokusíme poukázat zejména na příčiny současného vztahu odborné veřejnosti jednak z hlediska diskusí o tradiční jazykové kultuře a jejích metodách a také o alternativních přístupech k obojímu v lingvistické literatuře, jednak z hlediska osobní zkušenosti konfrontací postojů k jazykové kultuře na různých bohemistických pracovištích v ČR. Nastíněnou sumarizaci postojové problematiky pak využijeme k nástinu perspektiv jazykové kultury.

27. 4. 2017
Mgr. Kateřina Kotková
Neverbální komunikace ve výuce češtiny pro cizince

Příspěvek představí výsledky diplomové práce, jež se zabývala způsoby využití neverbální komunikace ve výuce češtiny pro cizince. Předmětem pozornosti bude především otázka, jaké druhy neverbální komunikace jsou ve výuce nejdůležitější a v jakých situacích se vyskytují. Tyto poznatky jsou důležitým podkladem pro směřování dalšího výzkumu v disertační práci.

11. 5. 2017
Mgr. Eva Lehečková, Ph.D. – Mgr. Jakub Jehlička
Polyfunkčnost gest doprovázejících promluvu – lingvistická perspektiva

Gesta doprovázející promluvu (co-speech gestures) jsou hlavním předmětem zájmu lingvistické subdisciplíny gesture studies (Kendon, 2004; McNeill, 2005; Streeck, 2009). Jedná se o gestikulaci, která provází produkci mluveného jazyka a je s ní koordinována z hlediska prozodie. Přestože byla v rámci lingvistiky tradičně chápána jako průvodní rys mluveného projevu a řazena mezi parolové jevy, jsou tato gesta v nejběžnějším modu jazykové produkce, spontánní mluvené dialogické interakci, napříč jazyky a kulturami všudypřítomným fenoménem. Výzkumy v rámci gesture studies během posledních cca 20 let ukazují, že tato gesta dotvářejí význam sdělení, a to na několika úrovních. Mohou ikonicky odrážet konceptuální obsah doprovázené konstrukce, nebo se mohou podílet na značení aktuálního členění výpovědi. Podobně jako znaky ve znakových jazycích vykazují co-speech gestures rysy simultánnosti – na rozdíl od lineárního mluveného jazyka umožňují vyjádřit více informací v rámci jednoho (v různé míře komplexního) pohybu. V našem příspěvku se s oporou o příklady vycházející z české a anglické spontánní komunikace zaměříme na to, jak lze na gestikulaci pohlížet skrze její inherentní polyfunkčnost (Kok, Bergmann, Cienki, & Kopp, 2016), a také na to, co tento pohled znamená pro tradiční pojetí co-speech gestures.

Literatura

Kendon, A. (2004). Gesture: visible action as utterance. Cambridge; New York (NY): Cambridge University Press.
Kok, K., Bergmann, K., Cienki, A., & Kopp, S. (2016). Mapping out the multifunctionality of speakers’ gestures. Gesture, 15 (1), 37–59.
McNeill, D. (2005). Gesture and Thought. Chicago (IL): University of Chicago Press.
Streeck, J. (2009). Gesturecraft: the manu-facture of meaning. Amsterdam; Philadelphia (PA): John Benjamins.

18. 5. 2017
Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.
Supletivismus jako problém diachronie“

Pohled na supletivismus nikoli jako na problém synchronní morfologie, ale diachronie přináší řadu otázek: k původu, přirozenosti, nevyhnutelnosti supletivismu v jazycích s určitými rysy morfologie a v kontextu konkrétních vývojových událostí. Přednáška poukáže na několik aspektů vývoje supletivismu, jako je příznakovost, silný vs. slabý supletivismus, vliv hláskové změny, flektivní paradigma vs. další systémy apod.

 

PROGRAM KE STAŽENÍ

 

 

Úvod > Studium > Doktorské studium > Český jazyk > Teoreticko-metodologický seminář