Hlavní řešitel na české straně: Radek Šimík
Hlavní řešitel na německé straně: Roland Meyer
Doba řešení: 10/2021–09/2024
Číslo grantu (GA ČR): 21-31488J
Zjišťovací otázky a jim příbuzné konstrukce – presumptivní či rétorické otázky – jsou významným tématem v současné teoretické a experimentální sémantice a pragmatice. Projekt QueSlav přispěje k tomuto diskurzu probádáním komplexních empirických jevů vyskytujících se ve vybraných slovanských jazycích – češtině, ruštině a polštině. Základní výzkumnou otázkou je, jak forma užitá pro vyjádření zjišťovacích a presumptivních otázek ovlivňuje sdělovaný význam. Nulovou hypotézou je, že otázková sémantika je univerzální. Navrhovaná konkurenční hypotéza je, že druh formy ovlivňuje druh sdělovaného významu. Morfologické/Syntaktické strategie (částice czy v polštině, iniciální pozice slovesa v češtině), podle předpokladů úzce spjaté s gramatickým systémem jazyka, vedou k více specifikované sémantice, než strategie prozódické (důraz na slovese v ruštině), spoléhající více na pragmatické faktory. K výzkumné otázce hodláme přistupovat pomocí kvantitativních – korpusových a experimentálních metod, přičemž plánujeme využít jak offline (hodnocení přijatelnosti) tak i online (eye-tracking) metody.
The project investigates various types of polar questions and focuses on languages which, despite their genealogical closeness, make use of a whole range of question-encoding strategies, including sentence-initial verb/auxiliary placement (Czech), use of particles (Polish, Russian), placement of prosodic prominence on the verb (Russian), and use of boundary tones (all languages). In addition, the languages under investigation have a rich repertoire of discourse particles, polarity items, and question tags which are often sensitive to the statement–question (or declarative–interrogative) distinction, as well as different bias inferences, and which can be exploited for diagnosing the relevant properties of the investigated utterance/sentence types. Our leading research question is whether the type of form used for the expression of polar or bias meanings influences the conveyed semantics and pragmatics. According to the null hypothesis, question semantics is universal. The competing hypothesis we put forth is that the type of form correlates with different semantics. Syntactic strategies – which are by assumption more deeply entrenched in the grammatical system – lead to more specified semantics than prosodic strategies, which in turn exhibit stronger reliance on pragmatic and contextual cues. Polar questions are thus used as a window into the general issue of the semantics–pragmatics divide. Our approach to addressing the theoretical question is distinctly empirical. We plan on a series of experimental studies of acceptability, offline and online management of polar questions, their answers, and their contextual bias. Besides informing current theories, we wish to attain a better understanding of polar question formation and bias in questions in Slavic, to foster experimental semantic/pragmatic methods in general and to contribute to a more adequate cross-linguistic typology of polar questions.