Hlavní řešitel: Mgr. Adam Kříž (kriz@ujc.cas.cz)

Projekt zjišťuje, zda a do jaké míry u rodilých slovenských mluvčích dlouhodobě pobývajících v Praze dochází k oslabování zpracování slovenštiny a zda lze toto oslabování vysvětlit určitými sociolingvistickými faktory (integrace v Praze, množství kontaktu se slovenštinou, délka pobytu v českém prostředí apod.). Ověřuje tedy jev, který je v literatuře v souvislosti s mnoha jazyky dokumentován: u bilingvních mluvčích (či mluvčích vystavených intenzivnímu kontaktu s druhým, cizím jazykem) dochází za jistých podmínek k pozvolnému ztrácení schopností a kompetencí v mateřském jazyce. Tento pokles vztahující se k mateřštině je evidován hlavně u migrantů žijících od určité doby soustavně v cizím jazykovém prostředí. Oslabování mateřštiny je spojeno se změnou v dominanci dvou (či více) jazyků v mysli jedince a také se sociolingvistickými faktory. Výzkumy, které se těmito otázkami zabývají, se zaměřují na kontakt jazyků, které jsou si navzájem poměrně vzdálené. Uvedený projekt se naopak soustřeďuje na otázku kontaktu dvou velice blízkých jazyků, což svým způsobem může obohatit obecné poznatky o ztrácení mateřského jazyka.

V projektu budou využity tři hlavní metody:

• sociolingvistický dotazník – pokrývá 2 hlavní oblasti: sociodemografické údaje respondentů, jazykové chování (míra užívání češtiny a slovenštiny v různých komunikačních situacích); informace z těchto oblastí budou porovnávány navzájem a také s výsledky dvou navazujících experimentálních úloh; do nich budou vybíráni jen někteří respondenti dotazníku, a to na základě odpovědí na otázky o míře užívání slovenštiny a délce pobytu v ČR (resp. v Praze);
• pojmenování obrázků – informantům budou prezentovány obrázky a jejich úkolem bude co nejrychleji ve slovenštině pojmenovat objekt, který je na obrázku zachycen;
• úloha detekce slova – informantům budou na monitoru prezentovány řetězce písmen a jejich úkolem bude co nejrychleji rozhodnout, zda je daný řetězec existujícím slovenským slovem.

V obou úlohách jsou měřeny úspěšnost odpovědí a reakční čas mezi prezentací stimulu a odpovědí. U slov vybíraných do experimentů budou kontrolovány faktory, jako jsou míra podobnosti s českým ekvivalentem, frekvence slova či jeho délka. Výsledky úloh budou porovnány s výsledky analogických úloh prováděných s rodilými slovenskými mluvčími žijícími na Slovensku. Uplatněním těchto metod může projekt přispět rovněž k hlubšímu pochopení fungování česko-slovenské komunikace a bilingvismu.