Stefan Newerkla

 1.–3. 10.

 

Stefan Michael Newerkla

 

  Philologisch-Kulturwissenschaftliche Fakultät
Universität Wien

Odborné zaměření:
– Lingvistika západoslovanských jazyků (s těžištěm v areálové, kontaktové a textové lingvistice a diachronní sociolingvistice)
– Školství a výuka jazyků v Rakousku-Uhersku
– Národní obrození v Českých zemích

http://homepage.univie.ac.at/stefan.newerkla/

1. 10. /17.30/ č. 300 1  Počátky vídeňské bohemistiky a jejího slavistického zaměření: Maximilián Šimek (1748-1798) a jeho dílo

Přednáška představuje shrnutí poznatků o začátcích vídeňské bohemistiky s ohledem na její rané slavistické zaměření. V popředí přitom stojí život a dílo Maximiliána Václava Šimka. Syn českého sládka ve Štýrsku byl mimo jiné i učitelem češtiny ve Vídni a Vídeňském Novém Městě a spolupracovníkem Jana Václava Pohla a Josefa Valentina Zlobického. Ve svých pracích, širší veřejnosti dnes většinou již neznámých, se Šimek zabýval velice různorodými tématy, a tak na prahu mezi pozdním barokem a osvícenstvím razil v různých oborech cestu českému národnímu obrození. Vedle nejstaršího česky psaného přírodopisu, pojednání o Hanácích, o náboženství Rusů, o české literatuře či bosenské historii, je autorem vojenských stejně jako i diecézních map a ujal se i plánu sestavit obecnou srovnávací mluvnici slovanských jazyků a klasifikaci slovanských nářečí, stejně jako dějiny slovanských jazyků. Šimek na obrovském díle začal pracovat, nikdy ho však nedovedl do konce.

2. 10. /15.50/č. 18 2 Habsburské jazykové zákony a diglosie v českém školství v tzv. dlouhém 19. století

Přednáška pojednává o problémech jazykového kontaktu mezi německy a česky mluvícími obyvateli v českých zemích na příkladě jazykové situace v etnicky smíšené oblasti západočeského města Plzeň z hlediska historické sociolingvistiky. V centru našeho zájmu o diglosii v Plzni se přitom nachází školství. Právě otázka zřizování českých škol v obcích, kde byla německá většina, popř. německá správa, podle ustanovení státního základního zákona č. 142 z r. 1867 a říšského zákona č. 62 z r. 1869, vyvolala v plzeňském regionu stejně jako na jiných místech opakovaně napětí na nejrůznějších úrovních. Zároveň se podíváme na souvislosti s náboženským vyznáním žáků, na různé zaměření a jazykovou normu učebnic češtiny pro česky a německy mluvící žáky anebo také na roli slovanských a jiných literatur v rámci výuky literatury na českých školách.

3. 10. /10.50 /č. 18 3 Areály jazykového a kulturního kontaktu ve střední Evropě se zřetelem na česko-rakouské styčné body

Dějiny češtiny jsou zároveň dějinami jazykových a kulturních kontaktů s němčinou. Důležitou pozici přitom měly vždy variety němčiny, kterými se mluví v Rakousku dodnes. Přednáška poskytuje nástin těchto dějin od prvních setkání mezi českými a rakouskými osobami až do přítomnosti na základě příkladů konkrétních jazykových jevů a kulturních styčných bodů (např. společné výrazy a podobná sémantická pole, kryjící se odborné termíny a koncepty, podobné jazykové struktury a obsahové vazby apod.). Pojednává přitom nejen o tradičních kulturních vzájemnostech a zkušenostech Čechů a Rakušanů na základě dlouholetých společných dějin v jednom státu, nýbrž se též pokouší různými příklady znázornit, jak kontrastivní jazyková analýza češtiny a rakouských variet němčiny se zřetelem k jejich jazykovým rozdílům a podobnostem může umožnit větší míru vzájemného porozumění z hlediska obou jazyků.