Aktuální program

KPČJ
Program Kruhu přátel českého jazyka

PODZIMNÍ BĚH 2021

 

6. 10. 2021

Robert Dittmann (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK)
Návštěvy Romana Jakobsona v Československu roku 1957 ve světle archivů StB
Akademická sféra patřila k prioritním zájmovým prostředím komunistické Státní bezpečnosti, zvlášť podezřelými z ideodiverze byli badatelé přijíždějící z kapitalistické ciziny. K nim patřil i Roman Jakobson, jenž už jako Američan v roce 1957 poprvé po válce přicestoval do Československa. Obě jeho návštěvy StB pečlivě sledovala. Přednáška přiblíží Jakobsonovy československé pobyty na základě obsáhlých materiálů, jež Státní bezpečnost při těchto příležitostech shromáždila či vyprodukovala.

13. 10. 2021

Podoby Karla Havlíčka v jeho dopisech
František Martínek (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK)
Ve výročním roce narození i úmrtí Karla Havlíčka (Borovského, 1821–1856) připomeneme tuto střízlivou a zároveň mytickou postavu českého obrození. Projdeme jeho korespondenci z několika tak rozdílných etap jeho života (v novém vydání dosud vyšly tři svazky korespondence z plánovaných šesti a brzy vyjde čtvrtý, věnovaný významnému roku 1848) a podíváme se, jak se Havlíček v průběhu času v dopisech projevuje a jaké informace nám korespondence podává o vývoji jeho tvůrčí osobnosti (ale ani zajímavé drobnosti „ze života“ přitom nezůstanou stranou). Vybrané textologické šťastné náhody, tedy případy dochování více verzí jednoho korespondenčního textu, pomohou nahlédnout Havlíčkovo stylistické umění.

20. 10. 2021

Pavel Štěpán (Oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR)
Onomastika a…
Onomastika je tradičně vymezována jako lingvistická disciplína s velkou mírou interdisciplinarity. Často jsou tematizovány především její vztahy k historii, geografii, archeologii a dalším nelingvistickým oborům. Přednáška se zaměří na vztah onomastiky k ostatním lingvistickým disciplínám. Zvýšená pozornost bude věnována mimo jiné vztahům mezi onomastikou a slovotvorbou nebo onomastikou a ortografií. Jedním z cílů je upozornit na nutnost zohledňování specifik propriální sféry jazyka v pracích orientovaných primárně na jinou lingvistickou disciplínu, avšak zabývajících se i vlastními jmény.

27. 10. 2021

Ondřej Koupil (Olomouc) 
Rekomponování Máchova Máje v Květen
Přednáška představí postup práce na knize Květen: rekompozice Máchova Máje (2019). Vyjde se od zamyšlení nad známou Máchovou básní a na příkladech se ukáže rekompoziční práce. Padnou i obecnější otázky o povaze textových překladů různého druhu, o změnách českého jazyka za 200 let a podobné.

3. 11. 2021

Vladimír Petkevič (Ústav teoretické a komputační lingvistiky FF UK) – Marie Kopřivová (Ústav českého národního korpusu FF UK)
Databáze víceslovných lexikálních jednotek LEMUR
Přednáška představí pokrok v budování databáze víceslovných lexikálních jednotek (VLJ), která slouží k jejich podrobnějšímu popisu a umožňuje vyhledávat různé typy VLJ podle jejich vlastností. V budoucnu by měla být propojena s VLJ anotovanými v korpusových textech a poskytovat uživateli podrobnější informace o konkrétních VLJ a jejich variantách.

10. 11. 2021

Ekaterina Rycheva (Ústav východoevropských studií FF UK)
Metafory, kterými (nás) řídí: expresivita v projevech současných českých politiků
Politici nejsou jen „translátory“ určité ideologické doktríny a nepředávají pouze suché informace. Veřejná image současného politika musí reprezentovat jeho osobnost a charisma, klade se důraz na vytváření originálního obrazu každého politika, aby si ho voliči zapamatovali a věnovali mu pozornost. V politické komunikaci tak slyšíme kategorické soudy, sporná hodnocení i expresivní a emotivní výrazy, žargon či anekdoty. Mezi důležité prostředky ovlivňování voličů patří pojmové metafory. Přednáška se pokusí odpovědět na otázky, jaké metafory (a proč zrovna ty) volí současní čeští politici pro manipulaci s veřejným míněním ve třech pojmových oblastech: korupce, Czexit (návrh na vystoupení České republiky z Evropské unie), resp. místo České republiky v Evropě vůbec, a uprchlická krize.

24. 11. 2021

Josef Ernst (Jazykový institut Rakouské armády)
Vytvoření novodobého vojenského názvosloví po založení Československa v roce 1918
Po vzniku nového státu potřebovala nově vybudovaná československá armáda vlastní vojenské názvosloví. Přednáška ukazuje, jak byla založena na ministerstvu národní obrany samostatná terminologická komise, kdo se podílel na její činnosti, v jakých podmínkách pracovala a jaké metody používala. Výklad představuje také problémy i první výsledky spolupráce mezi vojenskými a civilními odborníky.

1. 12. 2021

Josef Bartoň (Katedra biblických věd a starých jazyků KTF UK)
Moravské dialektismy v biblických překladech raného obrození
Je stále málo známou skutečností, že české prostředí i v době mezi „klasickými“ biblemi (Kralickou a Svatováclavskou) a počátkem moderního českého biblického překládání (po roce 1900) s biblickým textem poměrně intenzivně pracovalo. V období raného obrození se objevily také dva pozoruhodné biblické tituly vydané v Brně: anonymní žaltář „na moravskou řeč přeložený“ (1790 a 1796) a Nový zákon (1791/1792) z ruky Františka Poláška, zapomenutého olomouckého učence a osobního přítele Josefa Dobrovského. Mezi charakteristické rysy obou překladů patří také některé výrazné jazykové „moravismy“.

8. 12. 2021

David Danaher (University of Wisconsin-Madison, Department of German, Nordic, and Slavic) ‒ Irena Vaňková (Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK) 
Klíčové pojmy v díle Václava Havla (1936‒2011)
V roce havlovských jubileí vychází kniha editovaná Davidem S. Danaherem a Kieranem Williamsem Václav Havel’s Meanings: His Key Words in Context and Their Legacy. Zahraniční i čeští badatelé se v ní věnují deseti z tzv. klíčových slov, resp. pojmů exponovaných v díle Václava Havla. V přednášce bude kniha představena s ohledem na kognitivně-etnolingvistická východiska zkoumání a ukáže, jaký vhled do autorova myšlenkového světa může takový rámec studia Havlových textů poskytnout. Pozornost pak bude věnována především pojmu domov.

15. 12. 2021

Martina Ptáčníková (Oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR)
Z náměstí Jana Palacha přes Husákovo ticho až do Záprdelí. Paměť města Prahy a uliční názvosloví v letech 1945 až 1989
V přednášce představíme dvě základní skupiny městské toponymie. Na jedné straně jsou to jména úředně schválená, která potkáváme denně na uličních tabulích na nárožích domů, na straně druhé jsou to neméně zajímavá jména neúřední, která v prostoru města zpravidla nikde napsána nejsou, ale obyvatelé je přesto velmi dobře znají a běžně používají. Podrobně charakterizujeme obě skupiny městského uličního názvosloví, ukážeme jejich „obvyklého uživatele“, vyslovíme se k jejich funkčnosti a upozorníme na několik případů, kdy konkrétní jméno přešlo z jedné skupiny do druhé. Společně se také zamyslíme nad tím, proč si dáváme sraz Pod vocasem, proč chodíme Kaprovkou a také proč se dodnes části letenského svahu říká Stalin / U Stalina, ačkoliv tam Stalinův monumentální pomník nestojí už 60 let. Připomeneme si, která socha v Praze bývá nazývána Sypejte ptáčkům a která ulice byla ironicky označována jako třída Politických omylů. Zvláštní pozornost věnujeme vzniku jména náměstí Jana Palacha.

22. 12. 2021

Nové edice České knižnice

Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ dr. Roberta Dittmanna (robert.dittmann@ff.cuni.cz).

Program ke stažení ve formátu pdf je dostupný zde.

Úvod > KPČJ > Aktuální program