Aktuální program

KPČJ
Program Kruhu přátel českého jazyka

 

PODZIMNÍ BĚH 2022

 

5. 10. 2022

Ondřej Šefčík (Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU)
Obrozenecké reformy české ortografie (veřejné a skryté motivy)
Do devatenáctého století vstoupil český spisovný jazyk s více než čtvrt tisíciletí fixovanou ortografií, pokud počítáme od náměšťské gramatiky. Tato ortografie byla však od desátých do čtyřicátých let vystavena reformním tlakům, z nichž byly realizovány tři reformy v té či oné podobě navržené Václavem Hankou (analogická a dvě skladné), čtvrtá, kterou také navrhoval Hanka, neuspěla. V přednášce ukážeme, že role Josefa Jungmanna byla větší, než je běžně známo, a že motivace byla hlubší než „opravná“, totiž motivovaná panslovanskými idejemi (tak ostatně analogickou reformu právem charakterizoval i Jan Nejedlý), ačkoliv tato motivace byla z politických důvodů zakryta důvody jinými. V příspěvku se soustředíme především na analogickou reformu a její pozadí.

12. 10. 2022

Sergej Skorvid (Ústav bohemistických studií FF UK)
České nářeční enklávy v postsovětském prostoru
Cílem přednášky je přiblížit život a mluvu potomků českých kolonistů z 19. a počátku 20. století na území bývalého carského Ruska a pozdějšího Sovětského svazu od Ukrajiny a Moldavska přes Rusko až po Kazachstán a v případě již zaniklých nebo zanikajících osad poukázat na stopy po českém živlu v těchto končinách. Referent seznámí posluchače s částí bohatého zvukového a obrazového materiálu, který on sám a jiní explorátoři po léta shromažďovali přímo v terénu. Zazní komentované fragmenty nahrávek autentických rozhovorů s českými krajany na východ od staré vlasti, které umožní vhled do historie jednotlivých komunit v širších souvislostech dějin východní Evropy v průběhu půldruhého století.

19. 10. 2022

Radek Skarnitzl (Fonetický ústav FF UK)
Identifikace mluvčího fonetickými metodami
Jedinečnost hlasu každého jedince – podobně jako jedinečnost otisku prstu – je velmi lákavým konceptem, ale o unikátním „otisku hlasu“ hovořit nelze. Jak přednáška ukáže, řeč každého jedince je totiž velmi plastická, protože naše mluvní ústrojí umožňuje obrovskou variabilitu. Navzdory tomu byly navrženy různé způsoby, jak specifičnost hlasu mluvčího zachytit. Přednáška se zaměří na poslechové srovnávání hlasů pomocí analytického protokolu a představí akustické vlastnosti řeči a hlasu, které může forenzní fonetik pro určení identity analyzovat.

26. 10. 2022

Dalibor Dobiáš (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Rukopis královédvorský a jeho evropský kánon
„Nález“ – a pozdější kritika – Rukopisů královédvorského a zelenohorského, ve své době nejvydávanějších a nejdiskutovanějších českých děl, byly zpravidla vykládány jako klíčové mezníky v historii novodobého českého národa. Jak se však jeví z perspektivy vzestupu a pozdějšího přeskupování romantického nacionalismu v Evropě? Jsou „velká tradice“ Rukopisů a vyrovnávání se s ní v něčem analogické s příběhy jiných dobových děl, která byla považována za fundující pro své národy? A jestliže ano, jak a s jakými konsekvencemi byly s těmito díly Rukopisy srovnávány a poměřovány ve svých výkladech, překladech a adaptacích v umění?

2. 11. 2022

Jiří Hedánek (biblista a překladatel Bible21 a Českého studijního překladu)
O překládání Bible
Proč se Bible překládá znovu: s jakými motivy a předpoklady se začíná, jaké cíle se sledují a jaká úskalí čekat? Poznatky a zkušenosti z překládání Bible21, Českého studijního překladu a ze soukromého překládání a vlastně vůbec z překladatelské a tlumočnické praxe i mimobiblické dovolují na položené otázky nabídnout aspoň nějaké odpovědi. Hovořit se ale bude také o významu, o přesnosti a přirozenosti, o slovosledu českém i cizím a možná zejména o tom, co si přát do budoucna a co pro to můžeme udělat už dnes.

9. 11. 2022

Eva Eckertová (Anglo-American University in Prague)
Rodinná korespondence mezi kontinenty ke konci 19. století: do Texasu a zpět

Korespondence hrála v transferu migrantů z Evropy do Ameriky klíčovou roli. Nejenže přinášela kýžené informace považované za věrohodné, ale hlavně byla psychickou oporou těch, kdo si dopisovali, v cizině i doma. Díky naději, že si dál díky dopisům budou nablízku, se zdál lidem odchod z domova snesitelnější. V dopisech z Ross Prairie do Frenštátu si bratři Jan a Ferdinand v letech 1873 až 1885 psali o tom, kdo další se chystá do Ameriky, co se děje doma a jaké to je, farmařit v Texasu, zvykat si na Ameriku a nepodlehnout pokušení se vrátit. Vedli dialog o nejistotě, obavách z budoucna, smutku z odloučení, zoufalství z narůstajících dluhů a americké politice. Pisatelé se stali konkrétními hybateli historického procesu modifikujícími naše představy o masové migraci do Ameriky a diskurzu o migraci odehrávajícím se na základě dopisů na Moravě.

16. 11. 2022

Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Čtení dnes – hledá se nová mise
Čím je dnes, kdy jsme všichni gramotní a materiálů na čtení se nám dostává v hojnosti, čtení, čtenářství, čtenářská kultura? Oč dnes, v digitálním světě, opřít jeho kulturní misi? Jak se motivat v době naprosté přesycenosti vším? Jaké mělo čtení mise dříve? Není čtení už příliš civilizačně unaveným konceptem? Má stále vitalitu k novým rolím a misím?

23. 11. 2022

Martina Ireinová – Marta Šimečková (dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR v Brně)
Práce brněnských dialektologů – historie a současnost
Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český v Brně se věnuje od svého založení v roce 1952 výzkumu tradičních nářečních jevů a sledování jejich vývoje až do současnosti, včetně zanikání, transformace v tzv. regionální jazykové prvky nebo umělé aktivizace v některých oblastech České republiky. Brněnští dialektologové po celých 70 let realizují terénní výzkumy; nářeční materiál shromažďují pomocí specifických jazykovězeměpisných metod, analyzují ho a geolingvisticky či lexikograficky zpracovávají. Vznikají pak různé druhy nářečních map, slovníky a další výstupy. V příspěvku budou představeny jednak postupy sběru a mapování nářečního materiálu, které byly uplatňovány v minulosti, jednak postupy, které jsou aplikovány dnes. Pozornost bude věnována mj. moderním způsobům obrazové a zvukové prezentace nářečního materiálu.

30. 11. 2022

Helena Hornychová (předsedkyně Československé společnosti pro písmoznalectví a soudní znalkyně v oboru písmoznalectví)
Úvod do písmoznalectví  
Přednáška seznámí posluchače s forenzním oborem písmoznalectví (se specializací na ruční písmo), který se zabývá ověřováním pravosti podpisů a identifikací osob podle ručního písma. Srozumitelnou formou přiblíží účastníkům metody a postup písmoznaleckého zkoumání. Na základě reálných případů ze znalecké praxe se posluchači dozvědí, jaké typy padělků se vyskytují nejčastěji anebo jaký je rozdíl mezi písmoznaleckým ověřením podpisu, úředním ověřením podpisu a bankovním ověřením podpisového vzoru.

7. 12. 2022

Miroslav Vepřek (katedra bohemistiky FF UP)
Česká redakce církevní slovanštiny v 10. a 11. století
Přednáška představuje hlavní výsledky nové monografie Czech Church Slavonic in the Tenth and Eleventh Centuries (2022), věnované fenoménu českocírkevněslovanské kultury v 10.‒11. století. Bude prezentován přehled současného stavu bádání o této epoše, která navázala na předchozí období velkomoravské a mimo jiné podává svědectví o soudobém stadiu pračeštiny. Písemné památky, jejichž vznik je s různou mírou pravděpodobnosti možno klást do tohoto období, budou charakterizovány podle jednotlivých žánrů, přičemž zvláštní pozornost bude věnována textům hagiografickým, paraliturgickým, penitenciálu „Někotoraja zapovědь“ a nejrozsáhlejší památce s názvem „Besědy sv. Řehoře Velikého na evangelia“. V neposlední řadě bude etapa českocírkevněslovanského písemnictví zhodnocena z hlediska možných kulturních vlivů (především latinského, hypoteticky i řeckého) a představena budou též základní historická data s otazníky, k jejichž zodpovězení může významně přispět filologické bádání.

14. 12. 2022

Petr Janeček (Ústav etnologie FF UK) ‒ Pavel Šidák (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Současný folklor v dialogu mezi literární vědou a folkloristikou
Přednáška vyjde z definice folkloru, kterou současná česká literární věda užívá, a prozkoumá její aktuálnost, poměřujíc ji současným stavem folkloristického poznání a také tou podobou folkloru, který do současné literatury vstupuje. Tato otázka ústí především do oblasti genologické, jež by měla být styčnou plochou mezi oběma disciplínami, v praxi je však metodologickým hiátem. S těmito otázkami souvisí též otázka konceptu populární literatury a některé současné folkloristické koncepty, jako je například folkloreska.

21. 12. 2022

Martin Valášek (Nadační fond České knižnice) ‒ Tomáš Havelka (Filosofický ústav AV ČR) ‒ František Martínek (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK)
Nové edice České knižnice
Poslední předvánoční středa v KPČJ bude již tradičně patřit edici Česká knižnice. Aktuální svazky tohoto roku a výhledy do ročníků příštích představí Martin Valášek z Nadačního fondu Česká knižnice, Tomáš Havelka uvede nový dvojsvazek vybraných děl J. A. Komenského a František Martínek pohovoří o edici Tylových dramat.

Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ dr. Roberta Dittmanna (robert.dittmann@ff.cuni.cz).

Program ke stažení ve formátu pdf je dostupný zde.

Úvod > KPČJ > Aktuální program