18. 2. 2026 |
| Bohumil Vykypěl (etymologické oddělení ÚJČ AV ČR |
| Etymologický slovník jazyka staročeského |
| Přednášející představí projekt slovníku etymologicky vykládajícího slovní zásobu češtiny do konce 15. století. Vyloží kontext, zásady a cíle díla plánovaného na několik desetiletí. Ukáže také první dva vyšlé svazky (C Č a N). |
25. 2. 2025 |
| Jana Švorcová (katedra filosofie a dějin přírodních věd PřF UK) |
| Jak buňky interpretují: organické kódy a významy |
| Od objevu struktury molekuly nesoucí dědičnou informaci v padesátých letech 20. století se biologické myšlení opakovaně vrací k analogii mezi životem a jazykem. Do jaké míry jsou tyto paralely oprávněné, jaké nové perspektivy mohou přinést biologickému výzkumu a jak je lze uchopit vědeckými metodami? Po stručném historickém úvodu věnovaném buněčné translaci a biologickým kódům se přednáška zaměří na rozdíly mezi biosémiotikou a sémantickou biologií, tedy dvěma přístupy, které se dlouhodobě zabývají analogiemi mezi organickými procesy a jazykem. Na vybraných příkladech z vývojové a buněčné biologie bude ukázáno, že buňky své „texty“ a signály spíše aktivně interpretují na základě své fylogenetické zkušenosti a paměti, než aby je pouze mechanicky dekódovaly. Význam tak představuje další proměnnou, se kterou by biologie měla pracovat. |
4. 3. 2026 |
| Štěpán Balík (katedra českého jazyka a literatury PedF ZČU) |
| Macelokš podle rebecin. Židovský etnolekt češtiny ve 21. století |
| Židovský etnolekt češtiny není záležitostí historickou či spjatou pouze se staršími mluvčími. S postupným obnovováním české židovské komunity po roce 1989 a nynější existencí deseti židovských náboženských obcí v České republice souvisí i budování židovské jazykové identity. Výpovědi s prvky židovského etnolektu češtiny lze dohledat například v časopise Maskil či na sociální síti Facebook. Týkají se nejen náboženských záležitostí, včetně košer stravy, ale rovněž stavu komunity či běžných situací. Součástí této online komunikace je i diskuse ohledně náležitého použití židovských lexémů, tj. včetně výslovnosti. Takováto metajazyková „disputace“ potvrzuje důležitost jazykové identity současné české židovské komunity. |
11. 3. 2026 |
| Katarína Džunková (oddělení paleoslovenistiky a byzantologie SLÚ AV ČR) |
| „Papežové a mullové anebo Jan Hus.“ Misionářská lingvistika v Rusku před rokem 1917 a české stopy |
| Území Ruského impéria (1721–1917) obývaly desítky domorodých národů, z nichž mnohé až do 19. století neměly vlastní písemnictví. Autory prvních gramatik a slovníků těchto jazyků byli kromě západních vědců často také ruští pravoslavní misionáři. Nové gramatiky byly použity k překládání Bible, liturgie a dalších církevních nebo světských textů, které sloužily k tomu, aby si obyvatelstvo osvojilo křesťanskou věrouku a gramotnost – v cyrilici, která usnadňovala pozdější výuku ruského jazyka. Celkově vytvořili pravoslavní misionáři tištěné gramatiky, slovníky a abecedáře asi 37 jazyků z osmi jazykových rodin, přičemž pokud bychom brali v úvahu jednotlivé dialekty a materiály dochované v rukopisech, toto číslo bude ještě větší. Mnohé z nich představují přínos k výzkumu jazyků Sibiře nebo Aljašky. Zároveň se dá v misionářských materiálech sledovat církevní a státní politika vůči indigenním národům. V přednášce vysvětlíme, z jakých gramatik a jazykových teorií ruští pravoslavní misionáři vycházeli, z jakých jazyků překládali Bibli, jak přistupovali k překladu liturgie a vytváření nových abeced. I tady se však vyskytují české stopy. Byl to český jezuita Jan Milan, komu se v roce 1699 podařilo popsat kalmyčtinu. Byl to systém české diakritiky, na který odkazovali ruští misionáři v diskusích o zavedení doplňujících znaků do nových abeced ve druhé polovině 19. století. A byl to právě Jan Hus, o němž se pojednávalo v tatarském spisu ze začátku 20. století. |
18. 3. 2026 |
| Eva Nováková (Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK) |
| Vtipy českých neslyšících |
| Neslyšící tvoří na území Česka kulturní a jazykovou menšinu. Její členové sdílejí jazyk (český znakový jazyk), pravidla, hodnoty, zvyky a zkušenosti. Zároveň jsou také nositeli specifického folkloru. Přednáška se zabývá vybranými vtipy, jež jsou součástí folkloru komunity českých neslyšících. Vtipy představují jeden z nejjednodušších typů narativní struktury – vyprávět vtip tak, aby adresáta rozesmál, je však zároveň považováno za umění. V úvodu prezentace se zaměříme na to, co vlastně dělá vtip vtipem a jak se vtip jako folklorní žánr odlišuje od spontánního konverzačního humoru. Dále se budeme zabývat vybranými vtipy českých neslyšících, tedy vtipy v českém znakovém jazyce. Soustředit se budeme na ty, které tematizují hluchotu a život ve světě, jenž je převážně „slyšící“. Na několika příkladech si ukážeme, co je pro takové vtipy charakteristické, jakou mají formu, kdo bývá jejich terčem a jak se v nich projevují stereotypy. |
25. 3. 2026 |
| Tora Hedin (Department of Slavic and Baltic Studies, Finnish, Dutch and German, Stockholm University) |
| Bohemistics and translation of Czech literature in Sweden and Scandinavia |
| The lecture addresses the translation of Czech literature into Swedish and highlights some aspects of the translation flows of Czech books. It further outlines the state of Bohemistics as a research field in Scandinavia, with Stockholm University, Sweden, being the only university teaching Czech in these countries, and raises questions about the interplay between education and translation output. |
8. 4. 2026 |
| Ondřej Šefčík (Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU) |
| Pruští Moravci, jazyk a identita |
| Dějiny severovýchodní hranice českých zemí ovlivnily dva míry: kladský 1137 a vratislavský 1742. Zatímco první zajistil příslušnost Kladska k Čechám a bývalého Holasicka k Moravě (a ustanovil hranice českých diecézí proti polským platé do 1970!), pak druhý vytrhl z České koruny nejen Kladsko, ale i většinu Slezska, včetně kusů původního Opavska, které historicky bývalo součástí Moravy. V případě druhém šlo o celé knížectví hlubčické a kusy krnovského a opavského a také o část tzv. moravských enkláv. Na tomto území se pak nalézaly dvě populace, německojazyčná (zejména po třicetileté válce nabývající na počtu) a ta, která se označovala za Moravce a užívala lašského nářečí (slezskojazyčné populace pak zůstaly mimo původní území Moravy). Ty Moravce, kteří zůstali v nové pruské části, čekal zajímavý osud, nicméně jejich moravský jazyk i katolická víra jim pomohly vydržet i přes Bismarckův Kulturkampf až do moderní doby, která první zasadila identitě vážnou ranou a vedla k širší germanizaci, hlavně politické. ČSR získala jen část moravských vsí v roce 1920, čímž bylo kontinuum Moravců rozděleno na dvě (fakticky tři) oblasti. Zatímco čsl. Moravci postupně přejali moderní českou identitu (se zajímavými rezidui pruskými), ti, kteří zůstali v Prusku, byli vystaveni další germanizaci a po roce 1945 naopak polonizaci, populaci poznamenal i výrazný odliv lidí do německé emigrace, nicméně drobné ostrůvky moravské identity zůstávají za polskou hranicí dobře zachovány dodnes. |
15. 4. 2026 |
| Michaela Lišková – Martin Šemelík (oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR) |
| Slovník jako průvodce po společenské realitě |
| Akademický slovník současné češtiny (https://slovnikcestiny.cz) vzniká v Ústavu pro jazyk český AV ČR od roku 2012. Dosud byla publikována hesla s náslovím a- až l- a doplňkově další položky, jako jsou tzv. neologické balíčky, v nichž redakce od roku 2023 zveřejňuje každoročně cca sto nových výrazů (za rok 2025 např. boomer(ka), ramen nebo virální). Přednáška přiblíží, jak je v tomto moderním elektronickém díle vytvářena mikrostruktura i makrostruktura, jaké principy formují podobu jednotlivých hesel a jak se v lexiko-grafické praxi uplatňuje sociálně odpovědný přístup. Zpracování jednotek lexikální zásoby ve slovníku totiž podává i široce kulturní výpověď o soudobém světě. |
22. 4. 2026 |
| Zdena a Václav Fleglovi (Praha) |
| „Mluv, jak ti zobák narostʼ ‒ hlavně mluv!“ |
| Má smysl (a naději) rozvoj mluvních dovedností žáků v době digitální? Přímluva za kladnou odpověď, tentokrát určená současným i budoucím učitelům češtiny. Několik poznámek a vlastních praktických zkušeností z pokusů o kultivaci verbálního projevu dětí školního věku shrnují někdejší dlouholetí vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru. |
29. 4. 2026 |
| Jan Lipold (Praha) |
| Jazykový koutek je srdcová záležitost. A také práce Sisyfa s rozbitou pozorností |
| Komentátor Seznam Zpráv Jan Lipold se ve svém pravidelném sloupku Šuplík pokouší zkoumat úkazy propojující naši řeč a náš vztah ke světu. Není zdaleka první ‒ ale nová je záplava a tempo jazykových podnětů, kterým ve 20. letech 21. století spolu s informacemi čelíme. Redaktor masového on-line média to zažívá denně, takže má i z čeho vybírat. Šuplík zatím zůstává plný. |
6. 5. 2026 |
| Jan Bílek ‒ Lada Blažejová ‒ Jan Trč ‒ Ondřej Vinš |
| 70 let festivalu Šrámkova Sobotka: historie a současnost |
| Šrámkova Sobotka je festival s dlouhou tradicí, spojený se jménem básníka, v jehož rodném městě se vždy v prvním červencovém týdnu koná. Od počátku byl zacílen především na učitele a studenty češtiny a zaměřen na kultivaci mluveného projevu, hlavně na umělecký přednes a interpretaci literatury. Dnes má podobu šíře koncipovaného kulturního festivalu, ale v popředí jeho zájmu je stále jazyk a literatura, ať už v programové linii přednášek, besed, scénických a autorských čtení, divadelních představení, anebo široké nabídky dílen: nejen recitačních, ale i překladových, rozhlasových, literárněkritických či třeba stand-upových a také pedagogických a didaktických. Tvůrci dnešní koncepce festivalu seznámí obecenstvo s počátky a historií Šrámkovy Sobotky i s její dnešní podobou a nabídnou program letošního, již 70. ročníku. |
13. 5. 2026
|
| 20. 5. 2026 |
| Vratislav Maňák (Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK) |
| „Kdo nejde s námi, jde proti sobě.“ Kampaň stalinistické kritiky proti Jaroslavu Seifertovi |
| V roce 1950 rozpoutal kulturní týdeník Tvorba denunciační kampaň proti Jaroslavu Seifertovi. Impuls k tomu dala básníkova Píseň o Viktorce, za literární argumentací ovšem stály primárně politické motivy. Straničtí funkcionáři chtěli Seiferta umlčet kvůli jeho odmítavému postoji ke KSČ a k nově nastolenému režimu. Přednáška literárního historika Vratislava Maňáka vychází z jeho monografie Orchestrace jedné denunciace (Karolinum 2025), která případ sleduje z kombinované perspektivy literární, mediální a politické historie. |
Přednášky se konají vždy od 18.00 hodin (přesně) v místnosti č. 18 Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1.
Program na A4 ke stažení zde.