Aktuální program

KPČJ
Program Kruhu přátel českého jazyka

 

PODZIMNÍ BĚH 2023

 

4. 10. 2023

Tomáš Mikulka (Slovanský ústav AV ČR)
K nejnovějším objevům v oblasti staroslověnského kazatelství
Kazatelský žánr je mezi Slovany přítomen od okamžiku, kdy se dostali do kontaktu s křesťanstvím. K jeho opravdovému vzestupu dochází s příchodem misie Cyrila a Metoděje v r. 863. Dosavadní bádání se alespoň pro nejstarší fázi slovanského písemnictví soustředilo na kázání přeložená z řečtiny. V našem příspěvku se ovšem zaměříme na nedávno identifikovaný soubor devíti kázání, která lze považovat za originální tvorbu jednoho neznámého autora. Texty krátce charakterizujeme z hlediska jazyka a citovaných textů, což umožní nahlédnout úroveň vzdělání kazatele. Nastíníme metodu, jak jsme dospěli k dataci a lokalizaci našeho korpusu. Pokusíme se také o zařazení těchto památek do širšího kontextu staroslověnského písemnictví a načrtneme perspektivy, které se díky tomuto objevu otevírají nejen slovanské jazykovědě, ale také dalším disciplínám, jako např. teologii či historii. Tento příspěvek může posloužit jako metodologický podnět pro všechny, kteří se pokoušejí rekonstruovat něco časem ztraceného či zapomenutého.

11. 10. 2023

Jaromír Slomek (Praha)
Procházka Prahou Karla Havlíčka a Boženy Němcové
Virtuální procházka pražskými ulicemi připomene dvě významné a výrazné osobnosti čtyřicátých a padesátých let devatenáctého století, dva vrstevníky a přátele, Boženu Němcovou a Karla Havlíčka. Všimne si nejen míst, kde mají oba spisovatelé a publicisté sochy, pamětní desky a hroby, nýbrž i lokalit pozapomenutých, kde žili a pracovali oni a jejich přátelé. V Praze se ti dva víc míjeli než potkávali, například na Václavském náměstí bydlel každý z nich na dvou různých adresách, avšak pokaždé v jiné době než ten druhý. Přednáška chce poukázat i na opomíjené souvislosti a uvést na pravou míru některé tradované omyly.

18. 10. 2023

Bohumil Vykypěl (etymologické oddělení ÚJČ AV ČR)
Staroslověnské dědictví v češtině Přednáška z důvodu děkanského volna zrušena
Přednášející představí loni a předloni vyšlé knihy Staroslověnské dědictví ve staré češtině a Církevněslovanské dědictví ve staré, střední a nové češtině (NLN), které sepsal spolu s V. Bočkem, I. Janyškovou, H. Karlíkovou a T. Vykypělovou. Tématem těchto knih byl rozsah, význam a povaha vlivu staroslověnštiny a církevní slovanštiny na češtinu. V první knize autoři podali jednak rozbor staročeské slovní zásoby a gramatiky z hlediska možných stop staroslověnštiny, jednak se pokusili rekonstruovat možné mechanismy staroslověnského vlivu v sociolingvistické a sociální situaci raněstředověkých českých zemí. V druhé knize se pak věnovali otázce možných církevněslovanských stop ve slovní zásobě staré češtiny a možného vlivu církevněslovanského biblického překladu na staročeský biblický překlad jakož i konceptuálnímu vlivu církevní slovanštiny na představu o jazyce v té době, hledali svědectví znalostí o církevní slovanštině ve střední češtině a pojednali o ambivalentní roli církevní slovanštiny v době nové češtiny moderního českého národa. Zabývali se přitom také světonázorovým pozadím badatelů, kteří otázku staroslověnského a církevněslovanského vlivu zkoumali.

25. 10. 2023

Zora Obstová (Ústav románských studií FF UK) ‒ Aleš Klégr ‒ Ondřej Tichý (Ústav anglického jazyka a didaktiky FF UK)
Najdislovo.cz: webová aplikace zpřístupňující dva české onomaziologické slovníky
Pro češtinu existují pouze dva všeobecné onomaziologické slovníky (a tedy slovníky, které nejsou uspořádány abecedně, nýbrž tematicky, a tím, že vedou uživatele od významu k formě, jsou velmi užitečnou pomůckou pro tvorbu textů), Hallerův Český slovník věcný a synonymický a Klégrův Tezaurus jazyka českého. V rámci projektu Lexikálně-sémantická databáze češtiny (TL02000041 TAČR) byly tyto dva slovníky, v tištěné podobě dnes již dostupné pouze v knihovnách a antikvariátech, převedeny do podoby volně přístupné elektronické aplikace, určené širší veřejnosti, profesionálním uživatelům (spisovatelům, publicistům, překladatelům ap.) a specialistům v oblasti NLP. Přednáška blíže představí oba slovníky i možnosti práce s elektronickou databází.

1. 11. 2023

Katarína Džunková (Ústav východoevropských studií FF UK)
Jazykové inovace v Novém zákoně 4. redakce staročeského biblického překladu
Bible pražská z roku 1488, obsahující text 4. redakce staročeského překladu Nového zákona, představuje nejstarší tištěnou bibli ve slovanském jazyce. Její text vychází z Nového zákona Martina Lupáče (přibližně r. 1450), diplomata a pomocného utrakvistického biskupa. Jak ukázal výzkum, tento Nový zákon obsahuje řadu inovativních překladatelských řešení: použití „germanismů“, snahu o expresivní překlad, práci se stylistikou a místy i zohlednění utrakvistické eklesiologie. Některá Lupáčova překladatelská řešení byla natolik inovativní, že je autoři překladu Pražské bible nepřijali a vrátili se ke vzoru dřívějších novozákonních překladů, včetně opětovného použití některých ustupujících gramatických kategorií. V přednášce porovnáme tyto dvě verze 4. redakce a srovnáme je s prvními třemi redakcemi staročeského překladu Nového zákona a s latinským originálem.

8. 11. 2023

Vzpomínkový večer KPČJ: Šmilauer ‒ Hausenblas ‒ Stich
Koná se v místnosti 18 (pozor, změna!) na hlavní budově FF UK (nám. J. Palacha 2)
V předvečer konference Paměť oboru: Šmilauer ‒ Hausenblas ‒ Stich 2023 (9.‒10. 11. 2023), již organizují FF UK, PedF UK a ÚJČ AV ČR, si Kruh přátel českého jazyka připomene toto trio velikých filologů osobními vzpomínkami pamětníků. Vladimír Šmilauer (1895‒1983), Karel Hausenblas (1923‒2003) a Alexandr Stich (1934‒2003), jejichž výročí si letos připomínáme, zanechali nesmazatelnou vědeckou stopu v dějinách bohemistiky a slavistiky, výrazně a vizionářsky ji formovali, byli výrazně spjati s Kruhem přátel českého jazyka a s popularizací jazykovědy a byli zároveň mimořádně inspirativními učiteli a ušlechtilými lidmi. Spojení excelentní vědy a vynikajících osobnostních kvalit s vášnivou láskou k oboru a hlubokou úctou ke kolegům a studentům je trvalým mementem a vzorem pro jejich současníky a následovníky.

1. část (uvádí Robert Dittmann)

Trio velikánů / prof. PhDr. Vladimír Šmilauer, DrSc.

  • prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc.
  • prof. Dr. Tilman Berger
  • prof. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D.
  • prof. PhDr. Jarmila Panevová, DrSc.
  • prof. PhDr. Vladimír Šmilauer, DrSc. – autentická audionahrávka
  • prof. PhDr. Vladimír Šmilauer, DrSc. – běh života ve fotografiích

PŘESTÁVKA

2. část (uvádí Ondřej Koupil)

prof. PhDr. Karel Hausenblas, DrSc.

  • prof. PhDr. Marie Čechová, DrSc.
  • prof. PhDr. Alena Macurová, CSc.
  • prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.
  • Tereza Límanová
  • PhDr. Josef Šimandl, Ph.D.
  • prof. PhDr. Karel Hausenblas, DrSc. – videonahrávka z roku 1985

prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc.

  • doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D.
  • Emiliano Ranocchi
  • PhDr. Martin Valášek, Ph.D.
  • prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.
  • doc. PhDr. Daniel Vojtěch, Ph.D.
  • prof. PhDr. Josef Vintr (in absentia)

15. 11. 2023

Pavel Kosek ‒ Markéta Ziková ‒ Radek Čech ‒ Martin Březina (Ústav českého jazyka FF MU)
„Mnoho poprslkóv vídámy“: pobočné slabiky v nejstarších českých veršovaných skladbách Přednáška vzhledem ke konání tzv. čtecího týdne zrušena
Přednáška se zabývá neslabičnými likvidami /r, l/ ve fonologických kontextech, které jsou v české historické lingvistice tradičně označovány termínem pobočná slabika. Materiálovou bází jsou moderní transkribované edice nejstarších českých skladeb složených osmislabičným veršem: duchovní skladba Kunhutina modlitba, cyklus apokryfních legend a nejstarší zlomky Alexandreidy. Přednáška představuje automatický parser, který identifikuje potenciální slabikotvorné segmenty podle stupně sonority okolních fonémů. Kriticky posuzuje výsledky automatické analýzy provedené parserem, zejména míru jeho účinnosti (na základě ruční kontroly). Kriticky posouzena je také spolehlivost dat získaných automatickou analýzou moderních transkribovaných edic. Výklad směřuje k lingvistické analýze automaticky vytěžených dat, tzn. k posouzení otázky, nakolik se v daných textech reflektuje historická změna většiny neslabičných likvid /r, l/ na likvidy slabičné. Nakonec přednáška vytyčuje cíle dalšího výzkumu.

22. 11. 2023

Viktor Elšík (Ústav obecné lingvistiky FF UK)
Čeština a romština v kontaktu
Čeština a romština jsou ve více či méně intenzivním, a to výrazně asymetrickém kontaktu od počátku přítomnosti Romů na českém jazykovém území, tj. nejpozději od počátku 15. století. V příspěvku načrtnu sociolingvistické parametry česko-romské kontaktní situace i typologii strukturních projevů kontaktu obou jazyků (podle ovlivňovaného jazyka a podle agentivity kontaktní změny) a zaměřím se na dva typy kontaktních jevů: lexikální a omezeně i gramatické romismy v češtině a jejích specifických varietách, např. v romském etnolektu češtiny a světské češtině; a lexikální a gramatické bohemismy v české romštině. Kromě příkladů kontaktních jevů stručně představím i existující zdroje dat a jejich omezení.

29. 11. 2023

Alena M. Černá (oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR)
O češtině Daniela Adama z Veleslavína
Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) byl jedním z hlavních představitelů české předbělohorské kultury. Coby profesor historie na pražské univerzitě a posléze jeden z nejvýznamnějších tiskařů 2. poloviny 16. století natolik ovlivnil české písemnictví i společnost, že se jeho jménem označuje vývojové období českého jazyka, které bylo v pozdější době považováno za jazykový vzor (tzv. veleslavínská čeština). Na přednášce představíme základní charakteristiku češtiny Daniela Adama z Veleslavína, jak ji známe z jeho předmluv k dílům vydávaným v pražské tiskárně. Zmíníme se i o zlomových událostech Veleslavínova života, které ovlivnily jeho lidské i profesní směřování. Podkladem pro přednášku bude naše publikace Čeština Daniela Adama z Veleslavína, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Akropolis.

6. 12. 2023

Miloslav Vondráček (oddělení gramatiky ÚJČ AV ČR)
Interjekce perspektivou gramatiky a slovníku
K intuitivní představě o povaze citoslovcí stačí elementární vzdělání: drží se poblíž slovotvorného významu českého termínu. Jádro slovního druhu je nápadné fonotakticky a funkčně, v součtu pak pragmaticky. K tomuto jádru se vztahují i teorie hledající původ jazyka právě v interjekcích, ať už imitativních (mňau), emocionálních (och), imperativních (kšá), či synchronizačních (hej rup). Klasifikační potíže s sebou nese periferie slovního druhu v místě kontaktu s periferií dalších slovních druhů, obvykle základních, plnovýznamových. Ta zahrnuje funkčně analogické výsledky slovnědruhové transpozice (prrr – stůj; aport – přines; na – prosím; ale pak i čehý – vlevo v bok?). Část kontaktových odpověďových interjekcí se volně mísí s částicemi jistotněmodálními – v závislosti na úhlu pohledu; poblíž zůstávají i funkce dalších nezákladových slovních druhů. Co je pro gramatiku zajímavým polem demonstrace znaků slovního druhu, může být pro slovník zátěží. Právě těmto dilematům je přednáška věnována.

13. 12. 2023

Jindřich Libovický (Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK)  
         Proč umí velké jazykové modely česky, slovensky, německy…, i když je to pořádně nikdo neučí?
Velké jazykové modely a na nich založené nástroje jako ChatGPT vykazují mnoho pozoruhodných schopností. Jednou z těchto schopností je, že se zdá, že ovládají nejen angličtinu, ale i celou řadu dalších jazyků včetně češtiny. V přednášce se blíže podíváme na to, kde se vícejazyčné schopnosti jazykových modelů berou, jak dobře či špatně jazyky jako angličtinu zvládají a co z toho plyne pro používání jazykových modelů.

20. 12. 2023

Nové edice České knižnice
V roce 2023 ediční řada Česká knižnice, jejímiž vydavateli jsou Nadační fond ČK, Ústav pro českou literaturu AV ČR a nakladatelství Host, přinese tradičně pět nových titulů. Setkání v KPČJ bude věnováno jejich představení, jehož se ujmou editoři jednotlivých svazků. Prezentovány budou tyto tituly:

  • Karel Hynek Mácha: Prózy a deníky (edice: Michal Charypar – komentář: Zdeněk Hrbata, Michal Charypar, Martin Procházka)
  • Fráňa Šrámek: Modrý a rudý – Stříbrný vítr – Léto – Splav (edice a komentář: Mojmír Otruba a Petra Hesová)
  • Milada Součková: Prózy, básně, texty (edice: Jakub Říha, Kristián Suda – komentář: Jakub Říha, Zuzana Říhová, Kristián Suda)
  • Egon Bondy: Básně a prózy /1949–1955/ (edice a komentář: Martin Machovec)
  • Ludvík Vaculík: Český snář, Komentáře a hlasy k Českému snáři (edice a komentář: Daniela Iwashita, Michal Kosák, Hana Kosáková, Petr Šámal)

Setkáním provede předseda Nadačního fondu České knižnice a člen redakční rady České knižnice Martin Valášek.

Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ dr. Roberta Dittmanna (robert.dittmann@ff.cuni.cz).

Úvod > KPČJ > Aktuální program