Kruh přátel českého jazyka upřímně zve všechny své příznivce i nové zájemce o problémy a taje českého jazyka na přednášky jarního běhu roku 2018.
28. 2. 2018Alena Andrlová Fidlerová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
|
| Přednáška připomene osobnost a dílo jednoho z významných, ale poměrně málo známých českých filologů přelomu 18. a 19. století, Františka Jana Tomsy (1751–1814). Nejprve stručně shrne, co zatím víme (a nevíme) o jeho původu a životních osudech, a pak se bude věnovat charakteristickým příkladům z jeho díla. Neomezí se přitom jen na práce nejznámější, slovník a gramatiku, ale představí i Tomsovy pokusy o reformy typografie a pravopisu, překlady školních učebnic, knih pro mládež, náboženských textů a vzdělávacích textů pro obyvatele venkova, příležitostné básně či německé spisy o češtině a české gramatice. |
7. 3. 2018Marie Škarpová (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, Praha)
|
| Ivanský narativ a vůbec postava eremity Ivana je v dějinách české kultury záležitostí dosti provokující. Znepokojivě pozdní literární dochování hagiograficky koncipovaného příběhu o poustevníku z doby počátků českého křesťanství nabízí přehršli badatelských témat, jako je vztah ústního a písemného uchovávání slovesnosti, vztah fikčního a faktuálního narativu, sepětí vzpomínkových kultur slova (hagiografie), těla (relikvie) a (poutního) místa ad. Přednáška se však přednostně zaměří na analýzu textů, v nichž bylo téma poustevnictví zpodobeno prostředky barokní poetiky a v nichž zároveň došlo k významovému přepisu ivanského narativu v intencích raně novověké katolické (zejména jezuitské) spirituality. Její součástí bude i reflexe limitů takto vymezeného tématu pro literární historii. |
14. 3. 2018Katarína Gajdošová (Slovenský národný korpus
|
| Prednáška predstaví špecifickú oblasť, metajazykovú, resp. metarečovú reflexiu kontaktových javov v českých a slovenských textoch, ktorá v komunikačnej praxi Čechov a Slovákov predstavuje odraz existencie česko-slovenských jazykových vzťahov. Cieľom nášho výskumu je sledovať metarečové komentáre, ktoré sa objavujú v slovenských a českých textoch pri českých a slovenských kontaktových javoch, a aj kontaktové javy, ktoré sú týmito vyjadreniami sprevádzané. Jadrom výskumného záujmu sú textové fragmenty, v ktorých sa prítomnosť jazykových prostriedkov druhého jazyka reflektuje využitím explicitného metakomentára:
Ak to niekto takto robí, tak „je vedle, jak tá jedle“, ako hovoria Česi. (http://skolstvo.tyzden.sk/viera-rapcova/2012/12/10/byrokracia-v-skolstve-zije-vlastnym-zivotom/) Ale když nás bude dvacet v jednom domě, dokážeme ty zdroje společně sdílet a sneseme se… jak říkají Slováci: dobrých ludí se vela zmestí. (http://zena-in.cz/clanek/alexandr-budka-ale-lekar-je-chlap-on-nerodi-rodi-ta-zena) Metarečové komentáre sprevádzajúce kontaktové javy explicitne tematizujú skutočnosť, že Slováci a Česi pri napĺňaní svojich komunikačných zámerov vedome používajú a reflektujú výrazové prostriedky druhého jazyka, čo súčasne predstavuje aj doklad ich predchádzajúceho kontaktu s druhým jazykom v rozličných komunikačných sférach kultúrno-spoločenského života. Pri sledovaní textov s metakomentármi tohto typu je na jednej strane zaujímavé, aké prvky druhého jazyka sa v textoch objavujú, čo z druhého jazyka, resp. vyjadrené v druhom jazyku a využité v intertextovom prepojení, sa nositeľom češtiny/slovenčiny páči alebo zdá z komunikačného hľadiska efektívne využiteľné, na druhej strane sú z hľadiska poznania odrazu jazykového kontaktu u používateľov češtiny a slovenčiny zaujímavé priamo metarečové vyjadrenia, ich typy, spektrum formulácií, ktorými bývajú kontaktové výrazové prostriedky komentované. |
21. 3. 2018Michal Charypar (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha)
|
| Takřka po šedesáti letech připravuje Ústav pro českou literaturu AV ČR nové kritické vydání Máchova Máje, a to ve specializované knižnici Kritická hybridní edice, která kombinuje tištěné médium (knihu) s elektronickým (CD-Rom). Chystaná edice veřejnosti vedle knižního vydání Máchova textu zpřístupní též všechny známé rukopisné prameny v kvalitní elektronické podobě, databázi všech dosavadních vydání Máje a další dokumentaci. Přednáška se zabývá vydavatelskou problematikou, v prvé řadě pak Máchovým rukopisem Máje, jehož status dosud nebyl přesně vyřešen. K důležitým bodům patří hypotézy o účelu pořízení tohoto rukopisu a o jeho vztahu k tištěnému vydání Máje nebo domnělá cenzurní historie rukopisu. |
28. 3. 2018Tamás Tölgyesi (Institut für Slawistik, Universität Wien, Vídeň)
|
| Jako materiál pro tento výzkum posloužily lexikální germanismy z díla Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch vídeňského slavisty profesora S. M. Newerkly (2004) a z etymologického slovníku Deutsche Ortsnamen und Lehnwoerter des ungarischen Sprachschatzes autorské dvojice V. Lumtzer – J. Melich (1900). Ze zmíněných prací jsem vyexcerpoval na 500 pojmově shodných přejímek z němčiny, které se kdysi vyskytovaly nebo dodnes vyskytují v českém, slovenském a maďarském jazyce. Soužití našich národů ve střední Evropě vedlo k vzájemnému mezijazykovému přejímání slov. Hlavními sémantickými okruhy daných přejímek byla řemesla, vojsko, náboženství a kuchařství. V tomto příspěvku bych chtěl věnovat pozornost přejatým výrazům z oblasti gastronomie, které se dají rozčlenit do těchto skupin: 1) pečivo, moučníky, např. č. knedlík, slk. knedľa a maď. knédli přes raně nhn. knödel (dnes Knödel) ze střhn. dem. knödel od knode, knote ,uzel‘; 2) jídla a výrobky z masa, např. maď. fasírt, č. a slk. fašírka ,sekaná, karbanátek‘ z rak.-něm. Faschiertes (nhn. Hackfleisch); 3) ovoce, zelenina, např. č. šnytlík, šnytlich, slk. † šnitlink a maď. snidling ,pažitka‘ z rak.-něm. Schnittling (nhn. Schnittlauch); 4) nápoje, např. č. šnaps, šňaps, slk. šnaps a maď. snapsz z nhn. Schnaps; 5) místnosti a jejich vybavení, např. č. štamprle, slk. štamp(e)rlík a maď. stampedli, † stamperli ,sklenička, panák‘ z bav.-rak. Stamperl (nhn. Schnapsglas). |
4. 4. 2018Kamila Homolková (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
|
| Přednáška přiblíží problematiku osvojování jazyka dětmi s Downovým syndromem (DS), nejběžnější genetickou odchylkou. Úroveň ovládnutí jazyka i komunikace dětmi s DS závisí na celkovém zdravotním stavu i míře mentálního postižení, je ovšem možné hovořit i o společných aspektech jejich rozvoje (např. horší řečová produkce než komprehenze, lepší lexikální schopnosti a dovednosti oproti syntaktickým apod.). Jak se komunikační vývoj dětí s DS liší od vývoje intaktních dětí? Z jakého důvodu u nich osvojování jazyka probíhá pomaleji? Jsou schopné v recepci jazyka i řečové produkci dosáhnout stejných výsledků jako jejich vrstevníci? A jakými prostředky u nich lze způsoby komunikace podporovat? Stranou nezůstanou ani etické otázky spjaté s touto problematikou. |
11. 4. 2018Klára Eliášková (Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty UK, Praha)
|
| Vzdělávání žáků se zrakovým postižením bylo od svého počátečního konstituování výrazně segregováno v jednotlivých institucích/ústavech zpravidla pod církevní správou, které byly zřizovány spíše pro humánní zaopatřování slepců (tehdejší terminologií). Prvotní záměry těchto ústavů nesměřovaly k výchovně vzdělávacímu procesu, ale spíše reagovaly na dobovou situaci, kdy po zrušení nevolnictví došlo zejména ve větších městech k nárůstu sociálně vydělených skupin. Slepci, vydělávající si převážně žebrotou, mezi takové skupiny obyvatel patřili. Představa, že by se slepec mohl učit mateřskému jazyku, byla nepřijatelná, a proto cesta k systematické výuce předmětu ČJ v tradičním školském pojetí byla velmi komplikovaná. Organizátoři slepeckého jazykového vyučování v ústavech museli překonávat mnohá úskalí vycházející z dobových předsudků, finančních obtíží, ale především z absence vhodného písma, s jehož pomocí by mohli adekvátním způsobem výuku realizovat. Přednáška v základních obrysech představí pouze některé vybrané přelomové momenty při formování didaktiky mateřského jazyka v dobových a kulturních souvislostech od roku 1807, kdy vznikl první ústav pro slepé v Praze na Hradčanech, do roku 1948, kdy začíná proces zestátnění ústavních škol a jejich následné reorganizace. |
18. 4. 2018Zbyněk Fišer (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU, Brno)
|
| Přednáška se bude zabývat problematikou tvorby, recepce a překládání marketingových textů, které existují a jsou vytvářeny ve výchozí kultuře pro jinojazyčné adresáty. Tyto texty v různých formách a podobách je možno vidět nebo získat ve veřejném prostoru, a to jako multilingvální komunikáty. V centru zájmu jsou specifika této marketingové komunikace, která ve výchozí kultuře může probíhat pro různojazyčné příjemce z cizích kultur paralelně. Marketingové texty, u nichž je dominantní persvazivní funkce, jsou dnes navíc vytvářeny jako komplexní komunikáty s esteticky modifikovanou informací. A takové poselství se musí překladatel naučit správně překládat. |
25. 4. 2018Josef Ernst – Hans Heinz Weiländer (Spolkové ministerstvo obrany Rakouska, Vídeň)
|
| Ferdinand Čenský začal svou vojenskou „karieru“ jako nedobrovolný voják, protože napsal jako student článek, který vyvolal velkou nelibost úřadů. Byl zatčen a po osmiměsíční vyšetřovací vazbě odveden na vojnu. Ale později byl povýšen do důstojnického stavu a roku 1869 získal místo profesora českého jazyka a literatury na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt). Tam jako učitel psal a překládal na vojenské akademii učebnice a příručky. Pro potřeby vojska vydal českou mluvnici, čítanku, slovník a řád vojenské služby. V té době vyučoval také osm let syny arcivévody Karla Ludvíka – Františka Ferdinanda d’Este a Otu. Ferdinand Čenský byl jedním z českých vojáků-vlastenců, kteří pokládali službu v rakouské armádě za příležitost přispět snahám vlastního národa o rovnoprávnější postavení. Pomáhal šířit znalost českého jazyka u důstojníků a byl navíc plodným novinářem a spisovatelem. |
2. 5. 2018Andrea Králíková (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, Praha) – Aleš Marek (Gymnázium Jaroslava Seiferta, Praha) – Karel Šebesta – Kateřina Šormová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
|
| Večer bude věnován čítankám nové generace vydávaným nakladatelstvím Fraus od roku 2016, aktuálně pro druhý stupeň základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Nová čítanková řada přináší do pojetí tohoto typu učebních materiálů řadu inovací, jak ve vztahu k žákům, tak k učitelům (navazuje v tom zčásti na osvědčenou inovativní řadu pro první stupeň ZŠ).
Autorský tým představí čítanky nové generace ve čtyřech okruzích: (a) zaměření nové řady čítanek, jejich celková koncepce, zvláště pokud jde o výběr a strukturaci učiva, vztah k jednotlivým složkám předmětu (literární, jazykové, slohové a komunikační výchově), výchovně-vzdělávací cíle, výběr textů, zaměření práce s nimi, strukturu kapitol apod., (b) pojetí a zpracování klasických literárněteoretických a literárněhistorických obsahů, (c) interaktivní čítanka a další nadstavbové materiály, které celou řadu dotvářejí, (d) dosavadní zkušenosti s prvními čítankami ve školní praxi. |
Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 300 (pozor, změna!) na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ doc. Roberta Adama (e-mail).
Program ke stažení je dostupný zde.
