Aktuální program

KPČJ
Program Kruhu přátel českého jazyka – jarní běh 2017

 

Kruh přátel českého jazyka upřímně zve všechny své příznivce i nové zájemce o problémy a taje českého jazyka na přednášky jarního běhu roku 2017.

 

22. 2. 2017

Grzegorz Lisek (Institut für Slavistik, Universität Hamburg): Jazyková politika v Polsku, Česku a na Slovensku

Jazyková politika je důležité a často kontroverzní téma – a to nejen dnes, kdy mnoho lidí v Evropě hledá nový domov. To vyvolává otázku, jak je jazyková politika v těchto třech zemích prováděna a jakou roli může hrát Evropská charta regionálních či menšinových jazyků. Tímto tématem se bude zabývat moje přednáška.

1. 3. 2017

Kateřina Voleková (Oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha) – Jaroslav Svátek (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta UK, Praha; Centrum medievistických studií, Praha): Nová zjištění o staročeských pramenech

Přednáška má dvě části, ve kterých představíme nové poznatky o některých staročeských rukopisných i tištěných pramenech. 1) Při katalogizaci rukopisné sbírky Knihovny Národního muzea v Praze stále dochází k nálezům nových rukopisných zlomků. Patří k nim i soubor dvaceti fragmentů z jedné staročeské bible, které se podařilo i přes jejich špatnou čitelnost a velkou fragmentárnost blíže určit. V přednášce ukážeme, v čem mohou být tyto zlomky důležité pro poznání vývoje staročeského biblického překladu. 2) Traktát o zemi svaté, který roku 1498 v Plzni vydal tiskař Mikuláš Bakalář, patří k nejstarším česky psaným cestopisům. Dosavadní bádání jej pokládalo za zkrácený překlad cestopisného bestselleru Bernarda z Breydenbachu (Peregrinatio ad Terram sanctam, 1486). Srovnání s německým cestopisem norimberského obchodníka Hanse Tuchera staršího z roku 1482 však ukázalo, že český prvotisk vychází právě z tohoto zdroje. Kromě představení tohoto méně známého, avšak pozoruhodného pramene se přednáška soustředí na některé aspekty jeho překladu i na dosud nedořešené otázky týkající se jeho autorství.

8. 3. 2017

Zuzana Komrsková – Marie Kopřivová – Petra Poukarová (Ústav českého národního korpusu, Filozofická fakulta UK, Praha): Víceúrovňový přepis v korpusu mluvené češtiny ORTOFON

V přednášce bude představen víceúrovňový přepis nahrávek pro chystaný korpus mluvené češtiny ORTOFON. K tomuto přepisu je používán transkripční program ELAN, který umožňuje několik anotací pro jednoho mluvčího. Transkripce verbálního projevu je zachycena dvěma způsoby: ortografickým a fonetickým. K tomu je připojena anotace neverbálních zvuků (například smích, zívání, štěkot psa, zvonění telefonu). Tato podrobnější anotace klade zvýšené nároky na zobrazení v korpusovém manažeru KonText. Během přednášky budou posluchači seznámeni s tím, jak tohoto víceúrovňového přepisu při vyhledávání v KonTextu využít a jaké nové informace o mluveném projevu zpřístupňuje.

15. 3. 2017

Josef Šimandl (Katedra biblických věd, Katolická teologická fakulta UK, Praha; Oddělení gramatiky, Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha): Projekt Slovníku afixů užívaných v češtině – pokus o bilanci

Přednáška jednak představí projekt, jehož výstup je již přístupný v podobě knižní i webové, jednak rozebere potíže a nezdary, které během práce vyvstaly. Na praktické rovině půjde o problémy morfematické segmentace, interpretace slovotvorných procesů, ale i o badatelské problémy s korpusy. Na teoretické rovině lze zvážit mj. přínosnost striktního oddělování diachronie od synchronního bádání nebo vzájemný poměr motivace a fundace.

22. 3. 2017

Lenka Weingartová (NEWTON Technologies, Praha): K čemu je Googlu dobrý lingvista?

Řečové technologie se stávají samozřejmou součástí našeho života: Mluvíme na svůj telefon nebo počítač a ten nám odpovídá, necháváme si přepisovat nahrávky či předčítat knížky. Tato přednáška se zaměří na možnosti současných řečových technologií (s důrazem na syntézu a rozpoznávání řeči) v české jazykové oblasti. Představí principy fungování těchto technologií a prozkoumá lingvistické úlohy a problémy, které vyvstávají při jejich implementaci do češtiny. Pokusí se najít společnou řeč lingvistů a techniků a odpovědět na otázku, k čemu jsou vlastně jedni druhým užiteční. Přednášející vychází z vlastních zkušeností a ze zkušenosti dalších lingvistů pracujících v oboru řečových technologií či zpracování přirozeného jazyka.

29. 3. 2017

Michael Špirit (Ústav české literatury a komparatistiky, Filozofická fakulta UK, Praha) – Jiří Flaišman – Michal Kosák (Oddělení ediční a textologické, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha): Soubor díla F. X. Šaldy a kritikova bibliografie. Pokus o metodologii dokončení

Přednáška pojedná o koncepci sebraných spisů F. X. Šaldy a o přerývavém naplňování tohoto záměru. Plán spisů vznikl na základě soupisu kritikova díla, jejž během druhé světové války pořídil Jiří Pistorius (tiskem 1948), a v odborných diskusích v rámci Společnosti F. X. Šaldy, po válce obnovené. Soubor díla FXŠ byl realizován v letech 1947–1963 a zůstal torzem. Společnost F. X. Šaldy, resuscitovaná znovu po roce 1989, si jako jeden z bodů své činnosti uložila kritikovy spisy dokončit. Nedávné vydání románu Loutky i dělníci boží, revidované bibliografie a chystané dodatky ke Kritickým projevům 1–13 jsou vlastním tématem přednášky.

5. 4. 2017

Michal Havrda (Ústav bohemistiky, Filozofická fakulta JČU, České Budějovice): Hydronymická mapa povodí Lužnice

V přednášce zájemcům představíme metodiku výzkumu a možnosti teoretického uchopení hydronym jako specifické skupiny pomístních jmen, jež stojí spíše stranou soustavnějšího odborného zájmu české onomastiky. Onymickým materiálem pro náš výzkum jsou hydronyma horního toku řeky Lužnice, příhraniční oblasti s historicky proměnlivým etnickým osídlením. Přednáška se stane jedním z výstupů našeho doktorandského projektu GA JU „Hydronymická mapa povodí Lužnice“.

12. 4. 2017

Marta Kvíčalová (Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta UK, Praha): Přezdívky v dětských kolektivech

Příspěvek se zabývá současnými přezdívkami žáků staršího školního věku v různých malých sociálních skupinách školních tříd. Zaměřuje se na jazykovou motivaci vzniku přezdívek a jejich fungování ve školské jazykové komunikaci, a to z pohledu produktora, recipienta a nezávislých hodnotitelů. Bohatý jazykový materiál, který autorka shromáždila, umožní představit řadu příkladů tradičních i překvapivých přezdívek.

19. 4. 2017

Mira Nábělková (Katedra středoevropských studií, Filozofická fakulta UK, Praha): „Znamení to jmenuje se kosiba…“ Slovenské lingvoreálie v textoch českých autorov 19. storočia

Problematika lingvoreálií ako vnútorne štruktúrovaného komplexu poznatkov o konkrétnom jazykovom spoločenstve v jeho minulom aj súčasnom živote, ktoré sa špecifickým spôsobom odrážajú v jazyku, vystupuje osobitne zreteľne v medzijazykovej konfrontácii, pri osvojovaní si druhého jazyka alebo pri preklade. V českom i slovenskom jazykovom prostredí stretávame rozdielne jazykové prostriedky vnorené do kultúry jedného či druhého jazykového spoločenstva, z porovnávacieho hľadiska však danej téme v našom čase nebola venovaná osobitná pozornosť. Pri spätnom pohľade stretávame pozoruhodne košatý obraz slovenských lingvoreálií v dielach českých autorov 19. storočia, ktoré približujú dobové osobitosti slovenského jazykového obrazu sveta. V textoch rozličných žánrov možno nájsť zachytené lingvoreálie jednotlivých kategórií, od proprií s viac či menej emblematickým charakterom, cez pomenovania tradičných zvykov, obyčajov, povier, ľudových tancov, remesiel, jedál a nápojov, špecifík administratívneho členenia, politických a kultúrnych inštitúcií po uvedenie tzv. precedentných textov ako rezervoára kultúrnych opôr slovenského jazykového spoločenstva  (rozprávky, ľudové piesne, hymnické piesne, slovenské prozaické a básnické literárne diela). Z širšieho spektra textov českých autorov, od cestopisov pútnikov po Slovensku v 1. polovici 19. storočia po diela Aloisa Jiráska na jeho sklonku, sa v prednáške pozornosť sústredí osobitne na žánrovo diferencované diela Boženy Němcovej, Rudolfa Pokorného a Karla Kálala ako špecifické kompendiá slovenských lingvoreálií. Zachytenie jazykových osobitostí slovenčiny spätých s reáliami slovenského života v dielach českých slovakofilov možno vnímať ako dobový príspevok k vzájomnému poznaniu a rozvíjaniu česko-slovenských vzťahov, ako impulz a podklad vypracúvania dvojjazyčných slovensko-českých a česko-slovenských slovníkov, ako významný zdroj prieniku slovenskej lexiky do lexikografických diel češtiny a vzhľadom na opis a vysvetlenie mnohých osobitostí zanikajúcej reality v jej jazykovom stvárnení aj ako cenné spracovanie výseku slovenských lingvoreálii či lingvokulturém s veľkým významom pre súčasnú slovenskú lingvistiku v jej etnolingvistickom zameraní.

26. 4. 2017

Kamila Sekerová (Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou, Pedagogická fakulta OU, Ostrava): Indikace komunikační funkce výzvy v řeči orientované na dítě

Přednáška seznámí publikum s výsledky analýzy autentických zvukových nahrávek zaznamenávajících běžnou rodinnou komunikaci vázanou na specifickou pracovní činnost. Pozornost bude zaměřena především na komunikační funkce výzvového charakteru, tedy na rodičovské záměry, jejichž snahou je přimět dítě (s různou mírou naléhavosti nebo zainteresovanosti), aby vykonalo to, co si mluvčí přeje. Bude sledována nejen četnost výskytu zmíněných komunikačních funkcí (jak v celém souboru, tak v předem definovaných skupinách podle věku dítěte a podle činnosti vázané na komunikaci), ale také možnosti jejich jazykové indikace.

 

Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ doc. Roberta Adama (e-mail).

Program ke stažení je dostupný zde.

Úvod > KPČJ > Aktuální program