Kruh přátel českého jazyka upřímně zve všechny své příznivce i nové zájemce o problémy a taje českého jazyka na přednášky jarního běhu roku 2019.
6. 3. 2019Zdeňka Kohoutková (Katedra českého jazyka a literatury, Filozofická fakulta Univerzity v Lublani): Pojmenování hmyzu v češtině |
| Mnohá česká pojmenování hmyzu vznikla dávno předtím, než švédský přírodovědec, lékař a zakladatel botanické a zoologické nomenklatury Carl Linné zavedl v 18. století systém vědeckého názvosloví pro organismy. Proto můžeme u mnoha názvů hmyzu sledovat jejich praslovanský, případně indoevropský původ. O novotvary se v 19. století zasadil Jan Svatopluk Presl a některé z nich užíváme dodnes, další pojmenování byla vytvořena později při objevování nových druhů hmyzu. V přednášce rozebereme vybrané české názvy hmyzu z hlediska terminologického, slovotvorného, etymologického a dialektologického. Budeme se zabývat názvy všeslovanskými, resp. arbitrárními (vzniklými za účelem popisu daného hmyzu), např. blecha, moucha, veš; názvy onomatopoickými (zvukomalebného původu), např. chroust, brouk, škvor; názvy vystihujícími specifickou vlastnost nebo chování daného hmyzu, např. ploštice, motýl, vruboun; názvy převzatými ze slovanských jazyků, z latiny či z řečtiny, např. vážka, slunéčko sedmitečné, babočka; novotvary jako např. lumek, mandelinka, kudlanka; a v neposlední řadě také názvy, které se pro svou krkolomnost a nepřirozenost v češtině neujaly, např. vypuklobřišník, hrbolokrovečník. |
13. 3. 2019Jan Hon (Institut für Deutsche Philologie, Ludwig-Maximilians-Universität, Mnichov): Starší česká překladová epika: bilance a výhledy |
| Dvorské romány, hrdinské eposy i tzv. knížky lidového čtení, které byly od 14. do 16. století překládány – převážně z němčiny – do češtiny, dlouho mezi bohemisty platily za podřadnou zábavnou četbu, pozdní chabé snahy dohnat literární život západní Evropy a vůbec za literární památky druhořadého významu. Pohled na ně se pomalu mění až v posledních letech, a to jednak spolu s tím, jak se uvažování o starší české literatuře internacionalizuje, jednak díky novému bádání na poli historického literárního překladu. Přednáška představí staročeskou světskou epiku na pozadí těchto debat, přičemž se zaměří zejména na různé roviny literárního překladu v jeho širším pojetí: na otázky poetologické a naratologické, na problém kulturní sémantiky či na otázky spojené s medialitou překládaných děl. |
20. 3. 2019Naďa Hynková Dingová – Alena Macurová – Radka Nováková (Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK, Praha): Český znakový jazyk – ohrožený jazyk? |
| Český znakový jazyk je menšinový jazyk, který je preferovaným jazykem českých Neslyšících, tj. cca 10 000 až 40 000 lidí (podle údajů J. Hrubého). V přednášce budeme hovořit o tom, z jakého důvodu český znakový jazyk, resp. znakový jazyk uvádíme jako příklad ohroženého jazyka, o nejrůznějších vlivech působících na podobu jazyka včetně vlivu ostatních jazyků, a to mluvených i znakových. Uvedeme příklady konkrétních vlivů projevujících se na jednotlivých jazykových rovinách. Budeme společně přemýšlet o tom, která z jazykových rovin českého znakového jazyka je ke změnám nejnáchylnější a jak znakový jazyk před nejsilnějšími vlivy bránit. |
27. 3. 2019Alice Jedličková (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha): „Ma-ma-maminko-podívejte se, co mám!“ Zobrazení řeči a mysli postav v české próze kolem poloviny 19. století |
| Přes bohatství literatury o české próze 19. století v ní najdeme jen nemnoho příspěvků, které by se podrobně zabývaly narativními způsoby, ještě méně pak těch, které by je sledovaly soustavně. Přednáška vychází z projektu, který je věnován právě diachronii českého vyprávění. Soustředí se na období, v němž lze zvláště v zobrazení řeči postav pozorovat zřetelné proměny. |
3. 4. 2019Tereza Klabíková Rábová (Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, Praha): „Když blbě zadáš PUK, tak seš jantar“ aneb Ke specifikům vyjadřování v marketingové komunikaci |
| Projevům marketingové komunikace a public relations, které dnes zahrnují možná až překvapivě vysoký počet komunikátů, se ani při dobré vůli nelze nikterak vyhnout, i proto je třeba tyto mluvené i psané texty podrobovat odborným analýzám, a to z mnoha hledisek: od způsobů užití jednotlivých jazykových prostředků, studia morfologie, lexika (které je obzvláště nápadné) a typických syntaktických struktur po stylistická specifika těchto textů (jsme mj. svědky vzniku nových formátů, žánrových útvarů typu advertoriál, redakční článek apod.). Věc je třeba vidět rovněž ve světle úvah o spisovnosti a kultivovanosti jazyka těchto sdělení coby jazykových vzorů (včetně např. typických pravopisných chyb). Všechny zmíněné charakteristiky pak konstituují komplexní specifický marketingový diskurz. |
10. 4. 2019Neil Bermel (Russian and Slavonic Studies, University of Sheffield): Jazykový management a jazyková ideologie na českých hradech a zámcích |
| Památkové objekty ve správě Národního památkového ústavu se musí vypořádat nejen se zájmem domácího trhu, ale i se specifickými potřebami zahraničních návštěvníků, z nichž málokterý je vybaven znalostí češtiny. Na třech českých hradech a zámcích – Hrubém Rohozci, Grabštejně a Sychrově – jsme zmapovali, jak zde se zahraničními turisty komunikují: jaké informace jsou poskytovány v kterých jazycích, v jaké formě a jak na to turisté reagují. Pomocí 16 pohovorů se zaměstnanci zámků jsme se pokusili odhalit, jak se jazyková strategie na daném objektu vytvořila a jaké skryté nebo neskryté jazykové ideologie za touto strategií leží. |
17. 4. 2019Róbert Bohát (Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha; International School of Prague): Metafory učení v Komenského spisku Fortius redivivus (Fortius oživlý nebo jak zahnati lenost ze škol) |
| V čem spočívá nadčasovost Komenského přístupu ke vzdělávání? Jedním z mnoha faktorů by mohly být jeho metafory učení (se), a to nejen dobře známá metafora brány nebo dveří (srov. dílo Dvéře jazyků otevřené, podobně Janua rerum…), ale i hojné používání metafor zemědělských, lékařských, cestovatelských apod. Cílem tohoto příspěvku je dokumentovat Komenského metafory učení v díle Fortius redivivus, adresovaném „všem školním obcím, především však velmi zkušeným kurátorům školy v Blatném Potoce“. Je to dílo relativně krátké a zabývá se „věčným“ problémem „lenosti“ ve školách. Jaké metafory Komenský používá a jak často? Dosavadní výzkum ukazuje, že metafory učení se významně promítají do celého pedagogického procesu, a tudíž stojí za to se jim věnovat nejen z důvodů striktně filologických, ale i prakticky pedagogických. |
24. 4. 2019Markéta Holanová (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha): „Proč se u nás nepíší detektivky?“ |
| V přednášce se zaměříme na hledání české detektivní prózy a jejích podstatných vlastností v druhé polovině dvacátých let. Výchozím bodem pro naše uvažování bude článek Františka Langra „Proč se u nás nepíší detektivky?“ (Přítomnost 3, 1926, č. 1, s. 2), jenž nabídl pohled na situaci žánru v české literatuře v daném období. Podíváme se též na román Čestmíra Jeřábka Lidumil na kříži, na který Langer odkazoval jako na jeden z prvních pokusů o původní detektivní prózu. Zvláštní pozornost posléze věnujeme Emilu Vachkovi, jenž do diskuzí o podobě české detektivky vstupoval z různých pozic a byl tak významným aktérem formování prostoru, v němž bylo nakonec jeho Tajemství obrazárny rozpoznáno jako první cenná česká detektivka. |
15. 5. 2019Michal Vokurka (Ústav českých dějin FF UK, Praha): Barokní člověk v zámecké zahradě. Zahrady v textech bohemikální provenience |
| Barokní zahrady lze zkoumat nejen z perspektivy dějin umění pomocí rytin a maleb, ale také pomocí textů. Kromě dobových odborných pojednání o tom, jak má zahrada vypadat, se dochovala i řada popisů zahrad od jejich návštěvníků. Zejména na příkladu zámecké zahrady v Ostrově se přednáška bude zabývat tím, jak návštěvníci o zahradě psali, čeho si nejvíce všímali a nakolik jejich popisy korespondují s odbornými pojednáními, podle kterých byly zahrady stavěny. |
22. 5. 2019Petr Plecháč (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha): Versologie a určování autorství |
| Současná stylometrie pracuje s velice přesnými a robustními metodami určování autorství založenými na měření stylistické podobnosti mezi sporným textem a texty kandidátů autorství. Pro tyto účely bývají využívány nejrůznější rysy: frekvence slov, kolokací, znakových n-gramů, interpunkčních znaků… Jedna důležitá oblast je ale zcela přehlížena – versologie. Přednáška představí probíhající projekt, který se zabývá otázkou, zda mohou být charakteristiky jako četnosti přízvuků na jednotlivých metrických pozicích verše, frekvence různých typů rýmů apod. využity při rozpoznávání autorství básnických textů. |
Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ doc. Roberta Adama (e-mail).
Program ke stažení ve formátu pdf je dostupný zde.
