4. 10. 2023
|
Tomáš Mikulka (Slovanský ústav AV ČR) |
K nejnovějším objevům v oblasti staroslověnského kazatelství |
Kazatelský žánr je mezi Slovany přítomen od okamžiku, kdy se dostali do kontaktu s křesťanstvím. K jeho opravdovému vzestupu dochází s příchodem misie Cyrila a Metoděje v r. 863. Dosavadní bádání se alespoň pro nejstarší fázi slovanského písemnictví soustředilo na kázání přeložená z řečtiny. V našem příspěvku se ovšem zaměříme na nedávno identifikovaný soubor devíti kázání, která lze považovat za originální tvorbu jednoho neznámého autora. Texty krátce charakterizujeme z hlediska jazyka a citovaných textů, což umožní nahlédnout úroveň vzdělání kazatele. Nastíníme metodu, jak jsme dospěli k dataci a lokalizaci našeho korpusu. Pokusíme se také o zařazení těchto památek do širšího kontextu staroslověnského písemnictví a načrtneme perspektivy, které se díky tomuto objevu otevírají nejen slovanské jazykovědě, ale také dalším disciplínám, jako např. teologii či historii. Tento příspěvek může posloužit jako metodologický podnět pro všechny, kteří se pokoušejí rekonstruovat něco časem ztraceného či zapomenutého. |
11. 10. 2023
|
Jaromír Slomek (Praha) |
Procházka Prahou Karla Havlíčka a Boženy Němcové |
Virtuální procházka pražskými ulicemi připomene dvě významné a výrazné osobnosti čtyřicátých a padesátých let devatenáctého století, dva vrstevníky a přátele, Boženu Němcovou a Karla Havlíčka. Všimne si nejen míst, kde mají oba spisovatelé a publicisté sochy, pamětní desky a hroby, nýbrž i lokalit pozapomenutých, kde žili a pracovali oni a jejich přátelé. V Praze se ti dva víc míjeli než potkávali, například na Václavském náměstí bydlel každý z nich na dvou různých adresách, avšak pokaždé v jiné době než ten druhý. Přednáška chce poukázat i na opomíjené souvislosti a uvést na pravou míru některé tradované omyly. |
18. 10. 2023
|
25. 10. 2023
|
Zora Obstová (Ústav románských studií FF UK) ‒ Aleš Klégr ‒ Ondřej Tichý (Ústav anglického jazyka a didaktiky FF UK) |
Najdislovo.cz: webová aplikace zpřístupňující dva české onomaziologické slovníky |
Pro češtinu existují pouze dva všeobecné onomaziologické slovníky (a tedy slovníky, které nejsou uspořádány abecedně, nýbrž tematicky, a tím, že vedou uživatele od významu k formě, jsou velmi užitečnou pomůckou pro tvorbu textů), Hallerův Český slovník věcný a synonymický a Klégrův Tezaurus jazyka českého. V rámci projektu Lexikálně-sémantická databáze češtiny (TL02000041 TAČR) byly tyto dva slovníky, v tištěné podobě dnes již dostupné pouze v knihovnách a antikvariátech, převedeny do podoby volně přístupné elektronické aplikace, určené širší veřejnosti, profesionálním uživatelům (spisovatelům, publicistům, překladatelům ap.) a specialistům v oblasti NLP. Přednáška blíže představí oba slovníky i možnosti práce s elektronickou databází. |
1. 11. 2023
|
Katarína Džunková (Ústav východoevropských studií FF UK) |
Jazykové inovace v Novém zákoně 4. redakce staročeského biblického překladu |
Bible pražská z roku 1488, obsahující text 4. redakce staročeského překladu Nového zákona, představuje nejstarší tištěnou bibli ve slovanském jazyce. Její text vychází z Nového zákona Martina Lupáče (přibližně r. 1450), diplomata a pomocného utrakvistického biskupa. Jak ukázal výzkum, tento Nový zákon obsahuje řadu inovativních překladatelských řešení: použití „germanismů“, snahu o expresivní překlad, práci se stylistikou a místy i zohlednění utrakvistické eklesiologie. Některá Lupáčova překladatelská řešení byla natolik inovativní, že je autoři překladu Pražské bible nepřijali a vrátili se ke vzoru dřívějších novozákonních překladů, včetně opětovného použití některých ustupujících gramatických kategorií. V přednášce porovnáme tyto dvě verze 4. redakce a srovnáme je s prvními třemi redakcemi staročeského překladu Nového zákona a s latinským originálem. |
8. 11. 2023
|
Vzpomínkový večer KPČJ: Šmilauer ‒ Hausenblas ‒ Stich |
Koná se v místnosti 18 (pozor, změna!) na hlavní budově FF UK (nám. J. Palacha 2) |
V předvečer konference Paměť oboru: Šmilauer ‒ Hausenblas ‒ Stich 2023 (9.‒10. 11. 2023), již organizují FF UK, PedF UK a ÚJČ AV ČR, si Kruh přátel českého jazyka připomene toto trio velikých filologů osobními vzpomínkami pamětníků. Vladimír Šmilauer (1895‒1983), Karel Hausenblas (1923‒2003) a Alexandr Stich (1934‒2003), jejichž výročí si letos připomínáme, zanechali nesmazatelnou vědeckou stopu v dějinách bohemistiky a slavistiky, výrazně a vizionářsky ji formovali, byli výrazně spjati s Kruhem přátel českého jazyka a s popularizací jazykovědy a byli zároveň mimořádně inspirativními učiteli a ušlechtilými lidmi. Spojení excelentní vědy a vynikajících osobnostních kvalit s vášnivou láskou k oboru a hlubokou úctou ke kolegům a studentům je trvalým mementem a vzorem pro jejich současníky a následovníky.
1. část (uvádí Robert Dittmann) Trio velikánů / prof. PhDr. Vladimír Šmilauer, DrSc.
PŘESTÁVKA 2. část (uvádí Ondřej Koupil) prof. PhDr. Karel Hausenblas, DrSc.
prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc.
|
15. 11. 2023
|
22. 11. 2023
|
Viktor Elšík (Ústav obecné lingvistiky FF UK) |
Čeština a romština v kontaktu |
Čeština a romština jsou ve více či méně intenzivním, a to výrazně asymetrickém kontaktu od počátku přítomnosti Romů na českém jazykovém území, tj. nejpozději od počátku 15. století. V příspěvku načrtnu sociolingvistické parametry česko-romské kontaktní situace i typologii strukturních projevů kontaktu obou jazyků (podle ovlivňovaného jazyka a podle agentivity kontaktní změny) a zaměřím se na dva typy kontaktních jevů: lexikální a omezeně i gramatické romismy v češtině a jejích specifických varietách, např. v romském etnolektu češtiny a světské češtině; a lexikální a gramatické bohemismy v české romštině. Kromě příkladů kontaktních jevů stručně představím i existující zdroje dat a jejich omezení. |
29. 11. 2023
|
Alena M. Černá (oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR) |
O češtině Daniela Adama z Veleslavína |
Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) byl jedním z hlavních představitelů české předbělohorské kultury. Coby profesor historie na pražské univerzitě a posléze jeden z nejvýznamnějších tiskařů 2. poloviny 16. století natolik ovlivnil české písemnictví i společnost, že se jeho jménem označuje vývojové období českého jazyka, které bylo v pozdější době považováno za jazykový vzor (tzv. veleslavínská čeština). Na přednášce představíme základní charakteristiku češtiny Daniela Adama z Veleslavína, jak ji známe z jeho předmluv k dílům vydávaným v pražské tiskárně. Zmíníme se i o zlomových událostech Veleslavínova života, které ovlivnily jeho lidské i profesní směřování. Podkladem pro přednášku bude naše publikace Čeština Daniela Adama z Veleslavína, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Akropolis. |
6. 12. 2023
|
Miloslav Vondráček (oddělení gramatiky ÚJČ AV ČR) |
Interjekce perspektivou gramatiky a slovníku |
K intuitivní představě o povaze citoslovcí stačí elementární vzdělání: drží se poblíž slovotvorného významu českého termínu. Jádro slovního druhu je nápadné fonotakticky a funkčně, v součtu pak pragmaticky. K tomuto jádru se vztahují i teorie hledající původ jazyka právě v interjekcích, ať už imitativních (mňau), emocionálních (och), imperativních (kšá), či synchronizačních (hej rup). Klasifikační potíže s sebou nese periferie slovního druhu v místě kontaktu s periferií dalších slovních druhů, obvykle základních, plnovýznamových. Ta zahrnuje funkčně analogické výsledky slovnědruhové transpozice (prrr – stůj; aport – přines; na – prosím; ale pak i čehý – vlevo v bok?). Část kontaktových odpověďových interjekcí se volně mísí s částicemi jistotněmodálními – v závislosti na úhlu pohledu; poblíž zůstávají i funkce dalších nezákladových slovních druhů. Co je pro gramatiku zajímavým polem demonstrace znaků slovního druhu, může být pro slovník zátěží. Právě těmto dilematům je přednáška věnována. |
13. 12. 2023
|
Jindřich Libovický (Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK) |
Proč umí velké jazykové modely česky, slovensky, německy…, i když je to pořádně nikdo neučí? |
Velké jazykové modely a na nich založené nástroje jako ChatGPT vykazují mnoho pozoruhodných schopností. Jednou z těchto schopností je, že se zdá, že ovládají nejen angličtinu, ale i celou řadu dalších jazyků včetně češtiny. V přednášce se blíže podíváme na to, kde se vícejazyčné schopnosti jazykových modelů berou, jak dobře či špatně jazyky jako angličtinu zvládají a co z toho plyne pro používání jazykových modelů. |
20. 12. 2023
|
Nové edice České knižnice |
V roce 2023 ediční řada Česká knižnice, jejímiž vydavateli jsou Nadační fond ČK, Ústav pro českou literaturu AV ČR a nakladatelství Host, přinese tradičně pět nových titulů. Setkání v KPČJ bude věnováno jejich představení, jehož se ujmou editoři jednotlivých svazků. Prezentovány budou tyto tituly:
Setkáním provede předseda Nadačního fondu České knižnice a člen redakční rady České knižnice Martin Valášek. |
Přednášky se konají vždy od 18:00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1. Pro bližší informace o činnosti KPČJ můžete kontaktovat předsedu kolegia KPČJ dr. Roberta Dittmanna (robert.dittmann@ff.cuni.cz).