Kurz má za cíl seznámit zájemce o studium bohemistiky s jazykovědnými a literárněvědnými tématy, kterým je na střední škole věnována spíše okrajová pozornost. Účastníci zdokonalí svou schopnost interpretace literárního díla a seznámí se s přístupy, které lze využít při jazykové analýze. V neposlední řadě kurz nabídne zájemcům o studium možnost poznat pedagogy, kteří na FF UK působí.
Místo konání: hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, 116 38 (místnost 300 a 301)
Přihlašovat se lze prostřednictvím elektronického formuláře (na konci této stránky), a to do 19. 2. 2025 (včetně). Po obdržení automatického e-mailu ohledně zaevidování přihlášky můžete uhradit kurzovné (3 500 Kč). Částku prosím zašlete převodem na účet 85631011/0100. Jako variabilní symbol uveďte číslo kurzu (960239) a do poznámky jméno účastníka kurzu, abychom platbu mohli identifikovat. Příkaz k úhradě je třeba zadat do 19. 2. 2025 (včetně). 24. 2. 2025 bude rozeslán e-mail potvrzující, že platba za kurz úspěšně proběhla.
1. 3. 2025
|
||
| 10:00–11:30 | Radek Šimík: Teorie, metody a informační zdroje ve výzkumu jazyka | Přednáška ukazuje, že v současné lingvistice existuje pluralita teoretických pohledů na jazyk a jeho studium. Posluchači se seznámí s tím, jakými metodami a na základě jakého materiálu se dnes jazyk zkoumá. Součástí budou mimo jiné i ukázky výzkumu prováděného na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace. Představeny budou také knižní a elektronické zdroje ke studiu češtiny. |
| 11:45–13:15 | Michael Špirit: Interpretace prózy I | Přednáška se zaměří na nástin a charakteristiku základních prostředků pro analýzu prozaického textu. Odkáže na relevantní příručky vhodné pro přípravu na přijímací zkoušku a pokusí se přiblížit práci s nimi. Na vybraném úryvku prózy pak ukáže způsoby rozboru prozaického textu. |
| 14:15–15:45 | Marie Škarpová: Starší česká literatura | Jako „starší česká literatura“ se v literárním dějepisectví označují texty, které se dochovaly z českého kulturního prostoru z období více jak devíti století. Kdo, kdy a za jakým účelem však toto vymezení vytvořil? Může být nějak užitečné i pro nás? Jak se v oněch devíti stoletích literatury neztratit? A především: jak se se starou literaturou můžeme setkávat my, čtenáři z 21. století? S jakými úskalími se přitom musíme vyrovnávat a čím nás naopak může stará literatura odměnit a obohatit? Kurz nabídne vedle základního uvedení do literárněhistorické disciplíny zvané starší česká literatura (včetně přehledu základní studijní literatury) především možnost společného hledání odpovědí na výše uvedené otázky. |
8. 3. 2025
|
||
| 10:00–11:30 | Robert Adam: Všestranný rozbor textu | Posluchači si na krátkém textu vyzkoušejí příklady rozborů podle jednotlivých jazykových rovin, počínaje pravopisem přes hláskosloví, morfematiku, slovotvorbu a tvarosloví až po rozbor větný a souvětný. S využitím výsledků těchto rozborů dospějí v závěru k celkové slohové charakteristice a interpretaci textu. V jednotlivých typech jazykových rozborů se uchazeči zdokonalí v navazujících cvičeních. |
| 11:45–13:15 | Alena Andrlová Fidlerová: Dějiny češtiny, čeština v dějinách |
Kurz bude věnován základnímu přestavení proměn, k nimž v českém jazyce došlo od prvních písemných záznamů z konce 13. století do dneška, a historickým okolnostem, které na ně měly vliv. Na vybraných krátkých ukázkách se účastníci seznámí s nejdůležitějšími změnami v hláskosloví, morfologii, syntaxi a slovní zásobě, ale i pravopisu nebo písmu, jež se pro zápis češtiny používalo. Sami si také budou moci vyzkoušet, jestli dokáží odhadnout stáří různých textů a seřadit je na časové ose. |
| 14:15–15:45 | Josef Šebek: Interpretace prózy II | Seminář bude zaměřen na interpretaci konkrétního krátkého prozaického textu, který účastníci s předstihem obdrží a individuálně si jej analyzují. Společně pak nad tímto textem rozvineme interpretační diskusi, v jejímž průběhu zvážíme škálu možných přístupů a budeme pracovat s vhodnými literárněteoretickými pojmy. Seminář by měl u účastníků prohloubit schopnost konceptuálního myšlení o literárním textu i otevřenost otázkám jeho smyslu. |
15. 3. 2025
|
||
| 10:00–11:30 | Ivana Bozděchová: Cvičení z lexikologie | Přehled základních poznatků o slovní zásobě češtiny bude v tomto semináři průběžně doplňován různorodými úlohami a praktickými cvičeními především k následujícím okruhům: popis lexikálního významu, víceznačnost slov (polysémie), synonymie a antonymie, vrstvy slovní zásoby a aktuální tendence ve slovní zásobě (nová slova v češtině a přejímky), česká frazeologie. Stranou přitom nezůstanou ani otázky slovotvorby a morfematické stavby slov. V průběhu výkladů i cvičení se studenti seznámí se základními slovníky češtiny a dostanou několik praktických rad, jak „číst slovník“. |
| 11:45–13:15 | Michal Topor: Česká literatura 19. století | Přednáška obsáhne v širokém přehledu českou literaturu od počátků národního obrození v posledních desetiletích 18. století až k nástupu moderny v osmdesátých a devadesátých letech 19. století. Připomene nejdůležitější díla, osobnosti a žánry tohoto období, ale např. také významné dobové časopisy a instituce. V první části se bude věnovat mj. problému periodizace národního obrození, ve druhé např. problematice konstituování a polemického prosazování nových směrů v literatuře druhé poloviny 19. století (májovci, ruchovci, lumírovci). Se zřetelem k zaměření kurzu zdůrazní jak nejpodstatnější texty primární, tak užitečná a podnětná díla sekundární literatury. |
| 14:15–15:45 | Lucie Saicová Římalová: Cvičení z morfologie | V tomto cvičení se budeme zabývat komplikovanějšími jevy tvarosloví současné češtiny. Zaměříme se na přechody mezi slovními druhy a na morfologické kategorie u přídavných jmen, zájmen, číslovek a u některých typů slovesných tvarů. |
22. 3. 2025
|
||
| 10:00–11:30 | Libuše Heczková: Česká literatura 1. poloviny 20. století | Přehledově zaměřená přednáška se bude zabývat českou literaturou od prvních projevů moderny na konci 19. století až k roku 1945. Obsáhne nejdůležitější díla, osobnosti a tendence tohoto období, ale připomene také jednotlivá uskupení literátů, včetně periodik, manifestů, či proklamací, s jejichž pomocí se definovali. V první části mj. stručně charakterizuje základní pojmy spojené s literaturou na přelomu 19. a 20. století (např. dekadence, symbolismus, novoklasicismus), ve druhé bude věnovat pozornost problematice umělecké avantgardy, ale také dalším určujícím směrům, skupinám a žánrům meziválečné literatury (např. ruralismus, baladická próza, psychologická próza, spirituální poezie). Upozorní také na významná kompendia a zajímavé studie věnované tomuto období. |
| 11:45–13:15 | Hana Dufková: Cvičení ze syntaxe | V průběhu středoškolského studia bývá problematice syntaxe věnována napříč rozličnými školami nestejná pozornost. Toto cvičení se proto zaměří na sladění základní terminologie v oblasti syntaxe, upevnění znalostí v oblasti větných členů a syntaktických vztahů na úrovni slovních spojení, vět a souvětí, to vše s důrazem kladeným na jevy, které jsou často předmětem nejasností. Vše budeme prakticky procvičovat, studenti dostanou k dispozici několik cvičení. |
| 14:15–15:45 | Jan Wiendl: Interpretace poezie | Náplní semináře bude rozbor a interpretace několika vybraných básnických děl české i světové literatury, které uchazeči dostanou s předstihem k prostudování. Společně se pokusíme provést systematický a komplexní rozbor básně od její čistě zvukové stránky přes problémy rytmu a metra, zákonitosti rýmové a strofické výstavby a příznakovost použitého lexika a syntaxe, až po významovou výstavbu díla a způsoby užívání básnických figur a tropů. Výsledkem by měla být schopnost použít porozumění formálním složkám básnického textu při jeho intepretaci jako uměleckého díla. |
29. 3. 2025
|
||
| 10:00–11:30 | Petr Bílek: Česká literatura 2. poloviny 20. století | Literatura se posledních desetiletích nevykládá už jenom jako časový proud, přinášející nová a nová díla, témata, události, generace, směry. V dějinách literatury se prosadil koncept kulturního pole, na němž se literární díla snaží zaujmout co nejvýhodnější pozici jak ve vztahu k jiným dílům literárním, tak i k dílům z jiných sfér kultury či k událostem společenského kontextu. Tak jako na skutečném poli, i na poli kulturním něco mizí v okamžiku, zatímco něco jiného trvá, ale mění podobu či pozici. Přednáška projde osm desetiletí nejsoučasnějšího vývoje české literatury nikoli se snahou vyjmenovat či klasifikovat co nejvíc autorů a děl, ale se snahou zmapovat postupné proměny podob a pozic, které česká literatura na imaginárním kulturním poli zaujímá. |
| 11:45–13:15 | Andrea Králíková: Současná česká literatura | Přednáška nabídne základní možnosti orientace v prostoru současné české literatury. Přehledově představí jak některé autorské osobnosti soudobého literárního dění, tak upozorní na vybrané literární texty. Krom toho seznámí posluchače také s některými aktuálně vydávanými kulturními, resp. literárními periodiky a načrtne další způsoby recepce současné literatury. |
| 14:15–15:45 | Hana Dufková– Andrea Králíková: Informace o přijímacím testu |
V tomto bloku se studenti dozvědí, jak je strukturován přijímací test a jaké typy otázek v něm budou moci očekávat. Rovněž bude prostor pro dotazy k průběhu přijímacího řízení. |