Podrobnosti k přijímací zkoušce

A) Základní informace o oboru, profilu absolventa a vstupních požadavcích

Doktorské studium Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka

Studijní program se zaměřuje na problematiku pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky), zahrnuje přitom všechny faktory podstatně ovlivňující jazykové učení, vzdělávání a jazykovou vzdělávací politiku.

Studijní program Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka společně zajišťují filologická pracoviště Filozofické fakulty UK, včetně pracovišť specializovaných.

Profil absolventa

Po absolvování studijního programu budete schopni

• orientovat sev celé šíři pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky);
• obsáhnoutzvolenou oblast pedagogicky orientované aplikované lingvistiky (edukační lingvistiky);
• samostatně rozvíjet tvůrčí myšlení v transdisciplinárním, problémově orientovaném vědním oboru;
• navrhovat a realizovat vlastní racionálně podložená řešení praktických problémů spojených se sférou jazykové edukace.

Uplatnění absolventa v praxi

Jako absolvent najdete odborné i pedagogické uplatnění ve vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucích, zejména (ale ne pouze) na vyšších a vysokých školách, v akademických a rezortních ústavech. Dále se můžete uplatnit ve státní správě, v soukromém sektoru, v domácích i mezinárodních institucích, v nakladatelské a editorské činnosti, při expertním posuzování jazykové a edukační praxe apod.

Vstupní požadavky

Abyste se mohl/a hlásit ke studiu, musíte být absolventem (navazujícího) magisterského studia. Měl/a byste se dobře orientovat ve vybraném oboru a odborné literatuře minimálně na úrovni odpovídající absolvování (navazujícího) magisterského studia relevantního studijního oboru. Měl/a byste mít představu o směru vlastní tvůrčí činnosti a schopnost samostatné odborné práce. Předchozí odborná, pedagogická či jiná relevantní praxe a publikační činnost jsou vítány.

B) Charakter přijímací zkoušky, dokumenty k přihlášce

Přijímací zkouška do doktorského studia Aplikovaná lingvistika se zaměřením na didaktiku jazyka

Průběh přijímací zkoušky

Přijímací zkouška se zakládá na předloženém projektu Vaší budoucí disertační práce. Projekt disertační práce zpravidla v rozsahu cca 3–5 normostran obsahuje a) návrh tématu, b) shrnutí dosavadního zkoumání daného tématu, c) výklad o cíli a metodách výzkumu a o předpokládané využitelnosti výsledků a d) výběrovou bibliografii k tématu.

Při přijímací zkoušce zároveň předkládáte seznam prostudované odborné literatury a seznam vlastních publikovaných prací, případně dalších odborných a pedagogických či jiných relevantních aktivit.

Přijímací zkouška je vedena formou odborné rozpravy k prověření kvality projektu, jeho aktuálnosti, potřebnosti, proveditelnosti, metodologie. Má potvrdit Vaši orientaci v problematice vztahující se k projektu (přístup k datům, podobné výzkumy) i obeznámenost s relevantní odbornou literaturou.

Dokumenty k přihlášce

1) projekt připravované disertační práce (viz níže) s uvedením jména akademika, se kterým jste projekt konzultoval/a (zvolené téma předem konzultujte s kontaktní osobou uvedenou v podmínkách jednotlivých programů)

2) strukturovaný životopis

3) seznam odborné četby zaměřené k programu či oboru studia

4) přehled dosavadních odborných aktivit (např. publikační činnost, praxe atd.).

Při vyplňování přihlášky jste povinen/povinna uvést potenciálního školitele, případně vedoucího OR, se kterým jste svůj disertační návrh konzultoval/a.

C) Návrh projektu disertační práce

V návrhu představujete svůj výzkumný záměr. Snažte se návrh připravit co nejlépe, protože je nejen důležitým a hlavním podkladem pro přijímací řízení, ale i zásadním východiskem Vašich dalších kroků v doktorském studiu a v disertačním výzkumu. Kvalitní projekt Vám další práci usnadní, nekvalitní ji může zkomplikovat nebo i docela znemožnit. Proto se také při přijímacím řízení vnímá výzkumný projekt a rozprava o něm jako jedno z nejdůležitějších hodnotících kritérií. I když je za jistých okolností návrh výzkumu možné v průběhu studia upravovat (viz níže), každá taková změna většinou znamená značnou ztrátu času a bývá komplikací pro Vaši práci.

V následujícím textu bychom Vás rádi upozornili na některé důležité rysy výzkumu v našem oboru, které je potřeba brát v úvahu, a na častá slabá místa předkládaných projektů. Připojujeme rovněž doporučení, jak při přípravě projektu postupovat.

1. Co je třeba mít především na paměti

a) Projekt výzkumný vs. vývojový

Výzkum a experimentální vývoj jsou aktivity, které mají některé vlastnosti společné a některými se liší. V České republice a dalších státech OECD se pro jejich vymezování přijímají definice stanovené v tzv. Manuálu Frascati. Podle této normy mají výzkum a experimentální vývoj společné to, že zahrnují tvůrčí činnost prováděnou systematicky s cílem rozšířit zásobu znalostí a využití této zásoby znalostí k vývoji nových aplikací.

Klíčový rozdíl mezi nimi pak spočívá v tom, že výzkum všech typů zahrnuje původní, originální bádání zaměřené na získávání nových poznatků, zatímco vývoj vychází z dosavadních poznatků získaných z výzkumu a/nebo z praktických zkušeností a je zaměřen na vytvoření nových produktů, zavádění nových postupů, na podstatné zlepšení produktů a postupů již vyráběných či zavedených apod.

Pro naše doktorské studijní obory je podstatné, že disertační projekt musí být projekt výzkumný či výzkumně-vývojový, nikoli pouze vývojový. V tom uchazeči nezřídka chybují a předkládají projekty vývojové. Sem patří např. projekty zaměřené na vytvoření učebního materiálu, baterií testů apod. jako hlavního výstupu. V souvislosti s řešením projektu může ovšem vzniknout např. také učební materiál, jeho vytvoření může případně být jednou z aplikací, které výzkum a výzkumný projekt motivují. Nemůže však být jeho hlavním a jediným cílem a hlavním a jediným výstupem.

b) Výzkum základní vs. aplikovaný

Náš obor, jak jeho název napovídá, patří mezi aplikované vědní obory. To ho odlišuje od vědních oborů základního výzkumu a tento rozdíl se promítá i do očekávané struktury výzkumného projektu.

Náš obor je zaměřen výlučně na projekty aplikovaného výzkumu v oblasti jazykové vzdělávací politiky a její implementace v praxi až po konkrétní problémy jazykové edukace a osvojování či užívání jazyka žáky a/nebo učiteli. Z toho plynou některé konkrétní požadavky na strukturu předkládaného projektu.

Východiskem projektu musí být vždy konkrétní problém v příslušné oblasti praxe, k níž se náš obor vztahuje. Je potřeba v nějaké míře:

• naznačit jeho aktuálnost, důležitost řešení apod.,
• pojednat stručně o tom, jaká možná řešení se nabízejí,
• vysvětlit, jak hodláte k řešení problému disertační prací přispět.

Druhou složkou návrhu je upřesnění cíle, jehož chcete dosáhnout, a rozvaha o možném postupu či možných postupech práce a jejich uskutečnitelnosti.

Také v tomto ohledu se aplikovaný výzkum liší od výzkumu základního. Aplikovaný výzkum není vázán hranicemi vědních disciplín, je svou povahou transdisciplinární. Badatel může využít k dosažení svého cíle postupy a metody inspirované různými vědními obory, s nimiž je obeznámen. Aplikovaný výzkum tedy nebývá vždy metodologicky „čistý“, nezřídka je eklektický. Převažují inspirace lingvistikou, edukačními vědami, kognitivní psychologií a psycholingvistikou, sociolingvistikou, v zásadě se však mohou uplatnit teorie a výzkumné nástroje z oborů jakýchkoli.

Při rozvaze o výzkumném postupu se zároveň rozhodujete mezi výzkumem kvalitativním a kvantitativním (viz následující oddíl), případně volíte kombinaci obojího.

Třetí složkou návrhu projektu je naznačení/charakteristika očekávaných výsledků. Jde o výsledky charakterizované obecně. Aplikovaná povaha oboru i zde vede k tomu, že je nezbytné především uvést, jaké využití by výsledky navrhovaného výzkumu mohly mít v praxi.

Na druhém a třetím místě lze případně (nikoli nezbytně, ale může to být užitečné) zmínit i ev. přínos výzkumu některé ze základních věd, případně její výzkumné metodologie.

Čtvrtou složku představuje seznam relevantní literatury, kterou pokládáte za důležitou a v níž chcete hledat především inspiraci. Nejde tedy o literaturu už prostudovanou, jistá obeznámenost s literaturou je ale nepochybně žádoucí.

c) Výzkum kvantitativní vs. kvalitativní, ev. smíšený

Jedním z nejzávažnějších rozhodnutí, která před Vámi jsou, je volba mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním, případně výzkumem, v němž se metodologie kvantitativní a kvalitativní kombinují (tzv. smíšený design). Aplikovaná lingvistika patří k těm výzkumným oblastem, v nichž nacházejí dobré uplatnění oba přístupy. V možnostech využití je však mezi nimi značný rozdíl a značné rozdíly jsou rovněž v plánování a provádění obou typů výzkumu i v kritériích užívaných při posuzování projektu, při hodnocení kvality jeho realizace a později i výsledků a celkové úspěšnosti.

V seznamu literatury uvádíme základní přehledné práce, které Vám v tom mohou pomoci; v nich najdete i odkazy na literaturu další.

2. Očekávaná práce na projektu po diskusi při přijímacím řízení a v prvních letech studia

Jak už bylo zmíněno, návrh je důležitým podkladem pro Vaši přijímací zkoušku i výzkum, kterému se budete v rámci doktorského studia věnovat (viz výše). Na druhou stranu je přirozené, že při přípravě návrhu není možné promyslet opravdu vše a že při realizaci výzkumu se může ukázat potřeba prvotní představy upravit. První podněty v tomto směru můžete získat např. již v průběhu diskuse o Vašem návrhu během přijímacího řízení. Při ní můžete očekávat otázky související s různými aspekty plánovaného výzkumu, jako je cíl výzkumu a jeho zasazení do širšího kontextu současného vývoje oboru, zvolená metodologie a její výhody a limity, zvolené zdroje dat, předpokládané přínosy apod. Důležité pro Vás budou také pravidelné konzultace s Vaším školitelem.

Předpokládá se, že přibližně během prvního roku studia návrh ještě dále promyslíte a dopracujete, případně si ověříte rovněž zvládnutelnost a účinnost plánovaného postupu, dostupnost dat atd. Výsledkem pak budou rozpracované teze disertační práce, které odevzdáváte školiteli zpravidla ve druhém roce studia. Pokud se v průběhu Vaší práce ukáže, že je potřeba výzkum pozměnit, můžete provést menší změny po domluvě se svým školitelem. O posouzení větších změn je třeba požádat nejen školitele, ale i oborovou radu.

D) Doporučený postup přípravy, výběr školitelů a konzultantů

Příprava projektu disertační práce může být dosti náročná a je dobré s ní začít s dostatečným předstihem. Je potřeba mít přiměřený přehled o současném stavu oboru, o relevantních odborných zdrojích a o dosavadních výzkumech tématu, kterým se chcete zabývat. Zároveň je třeba zvolit téma, které dokážete zkoumat (dobré může být např. zvážit, jak dostupná pro Vás budou data, která k tématu potřebujete, a zda budete mít k dispozici vše, co je třeba pro zvolenou metodologii), a vymezit ho tak, aby bylo reálné za standardní dobu doktorského studia výzkum uskutečnit a také napsat disertační práci.

Včas si také vyberte toho, koho byste chtěli za svého školitele. Seznam školitelů je k dispozici na webové stránce https://www.ff.cuni.cz/studium/doktorske-studium/oborove-rady-komise-skolitele/, můžete ale oslovit i někoho dalšího. V takových případech bývá dobré poradit se předem i s předsedou či předsedkyní oborové rady. Ti Vám také mohou poradit, pokud máte vybrané téma, ale nevíte, kdo by mohl být Vaším školitelem. Pokud byste při podávání přihlášky nevěděli, koho napsat jako školitele, napište předsedu oborové rady.  Váš návrh školitele v přihlášce je jen návrh, u přijatých uchazečů školitele definitivně schvaluje oborová rada. Oborová rada také rozhoduje v situacích, kdy by se stalo, že by v průběhu studia bylo třeba školitele změnit. U témat, která jsou výrazně rozkročena mezi více různými obory, může být někdy užitečné vedle školitele zvolit i konzultanta, který je specialistou na jistou oblast a který by Vám mohl s určitými aspekty výzkumu pomoci.

Již v průběhu přípravy projektu disertační práce kontaktujte toho, koho byste chtěl/a jako svého školitele (popř. i konzultanta), a projekt s ním konzultujte. Tento krok Vám může v přípravě velmi pomoci, proto potenciálního školitele oslovte včas, abyste s ním měli možnost plánovaný výzkum probrat a mohli byste případně projekt ještě upravovat.

LITERATURA

K psaní disertací obecně

• Evans, D., Gruba, P., & Zobel, J. (2014). How to write a better thesis. Cham: Springer.

K relevantním výzkumným metodologiím, některým výzkumným oblastem a typům výzkumu

• Alvesson, M., & Sandberg, J. (2013). Constructing research questions: Doing interesting research. London: SAGE Publications.
• Andrews, R. (2003). Research questions. London: Continuum.
• Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2018). Research methods in education. London New York: Routledge.
• Creswell, J. (2012). Educational research: planning, conducting, and evaluating quantitative and qualitative research. Boston: Pearson.
• Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
• Drulák, P. a kol. (2008). Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál.
• Ellis, R. (2012, příp. pozdější vydání). Language Teaching Research & Language Pedagogy. Willey-Blackwell.
• Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
• Haškovcová, H. (2007). Informovaný souhlas: Proč a jak? Praha: Galén.
• Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
• Hendl, J. a kol. (2014). Statistika v aplikacích. Praha: Portál.
• Hendl, J. (2015). Přehled statistických metod. Praha: Portál. (zejm. úvodní část o empirickém výzkumu)
• Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory: A practical guide through qualitative analysis. London: Sage Publications.
• Chrastina, J. (2019). Případová studie: Metoda kvalitativní výzkumné strategie a designování výzkumu. Olomouc: Univerzita Palackého.
• Litosseliti, L. (2010). Research methods in linguistics. London New York: Continuum.
• Maňák, J., & Švec, V. (Eds.) (2004). Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
• Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
• Mišovič, J. (2019). Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: SLON.
• Mohebbi, H. & Coombe, C. (Eds.) (2022). Research Questions in Language Education and Applied Linguistics. Springer International Publishing.
• Pelikán, J. (2004). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
• Phakiti, A., Costa, P., Plonsky, L., & Starfield, S. (2018). The Palgrave handbook of applied linguistics research methodology. London, United Kingdom: Palgrave Macmillan.
• Podesva, R., & Sharma, D. (2013). Research methods in linguistics. Cambridge New York: Cambridge University Press.
• Seedhouse, p. (2004). The Interactional Architecture of the Language Classroom: A Conversation Analysis Perspective. Malden, MA: Blackwell.
• Skutil, M. a kol. (2011). Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál.
• Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postup a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
• Strauss, S., & Corbin, J. (Eds.). (1997). Grounded theory in practice. Thousand Oaks: Sage Publications.
• Švaříček, R., Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
• Švec, Š. (2009). Metodologie věd o výchově: kvantitativně-scientické a kvalitativně-humanitní přístupy v edukačním výzkumu. České rozš. vyd. Brno: Paido.
• White, P. (2009). Developing research questions: A guide for social scientists. Basingstoke: Palgrave Macmillan.

K charakteristice aplikované/edukační lingvistiky

• Halliday, M. A. K. (2001/1990). New ways of meaning: the challenges to applied linguistics. In Alwin Fill & Peter Mühlhäusler (Eds.), The Ecolinguistics Reader: Language Ecology and Environment. New York, NY: Continuum, s. 175–202.
• Hornberger, N. H. & Hult, F. M. (2006). Educational linguistics. In: K. Brown (Ed.), Encyclopedia of Language and Linguistics, Vol. 4. Oxford: Elsevier, s. 76–81.
• Hult, F. M. (Ed.) (2010). Directions and Prospects for Educational Linguistics. Dordrecht: Springer.
• Spolsky, B. & Hult, F. M. (Eds.) (2008). The Handbook of Educational Linguistics. Malden, MA – Oxford – Chichester: Wiley-Blackwell.
• Widdowson, H. G. (1984). Explorations in Applied Linguistics 2. Oxford: Oxford University Press.

K rozlišení výzkumu základního, aplikovaného a experimentálního vývoje

• Calvert, J. & Martin, B. (2010). Changing Conceptions of Basic Research? Background Document for The Workshop on Policy Relevance and Measurement of Basic Research Oslo 29-30 October 2001 [online]. Falmer, Brighton: Science and Technology Policy Research, University of Sussex. Cit. 25. 10. 2014. Dostupné z WWW: <http:// www.oecd.org/science/sci-tech/2674369. pdf>.
• Frascati Manual: Proposed Standard Practice for Surveys on Research and Experimental Development [online] (2002). Paris: OECD. Cit. 25. 10. 2014. Dostupné z WWW: <http://www.oecd-ilibrary.org/science- and-technology/frascati-manual- 2002_9789264199040-en>.
• Sintonen, M. (1990). Basic and applied sciences — can the distinction (still) be drawn? [online]. ScienceStudies, 2. Cit. 25. 10. 2014. Dostupné z WWW: <http://www.sciencetechnologystudies.org/system/files/1990_2_basicand.pdf>.
• Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU [online] (2013). Praha: Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Cit. 25. 10. 2014. Dostupné z WWW: <http://www.vyzkum.cz/ FrontClanek.aspx?idsekce=932>.